Na pozápasové tiskové konferenci se sešli trenéři obou celků.
Jako první se před novináři představil kouč FC Vysočina Jihlava Michal Bílek.
"Byl to bojovný zápas, ve kterém nám chyběla přesnost ve finální fázi," opsal fakt, že jeho tým během zápasu nezaznamenal ani jednu střelu na bránu: "Několikrát jsme se dostali do situace, že lepší řešení by nám přineslo zakončení. Zakončení nám ale dělá problémy."
Dále odpovídal na dotaz, jestli bylo pro jeho družstvo toto utkání zásadní vzhledem k blízké pozici obou týmů v tabulce: "Pro nás už je delší čas každý zápas hrozně důležitý. Bohužel však k těm kýženým třem bodům, abychom se přiblížili k našim konkurentům, se pořád nedostáváme. Zase odjíždíme zklamaní."
Pan Bílek ale též zmínil, že nic není ztraceno, může to potvrdit i díky zkušenostem s trénováním zachraňujících se Blšan před několika lety: "Nám nezbývá nic jiného než bojovat do konce. Na nesestupové příčky nám zbývají čtyři body, to není moc," viděl pořád šanci v dohnání ztráty na Hradec Králové, který je před Jihlavou v tabulce: "Nesmíme se z toho položit, nesmíme se zhroutit a fňukat."
Bohemians Praha 1905 - FC Vysočina Jihlava 1:0 (1:0) Po malé odmlce se v dosti pozitivní náladě dostavil i trenér Klokanů Martin Hašek.
Ten začal tím, že objasňoval jeho první kroky po příchodu k novému týmu: "Je evidentní, že po tak dlouhé sérii bez výhry hráči vypadali, jako by měli na zádech batoh s kamením. My jsme pracovali hlavně na tom, abychom jim vyčistili hlavy a dostali do kabiny co nejvíc radosti."
K tomu by měl hráčům pomoci i jeden nezvyklý tah: "Včera v kabině jsme si řekli, že my nejdeme zachraňovat Bohemku v lize. K tomu udělal Dalibor Slezák prázdnou tabulku na posledních osm kol, kde byly týmy seřazeny podle abecedy - náhodou tam Bohemka byla zrovna první. Tu předchozí ligovou tabulku jsme zmačkali a hodili do koše, my teď budeme chtít být co nejvýše v té nové. Dnes jsme tam hned mohli napsat jednu velkou trojku v kolonce bodů za vítězství, tím se dělíme o první místo s několika dalšími týmy."
Hovořil i o práci předchozího trenéra Koubka: "Převzal jsem velmi připravené mužstvo, hráči nemají problém přecházet z jednoho rozestavení do druhého." Následně se jal vyprávět o tom, jak tvořil zahajovací jedenáctku po krátkém času u mužstva: "Nevzpomínám si, že by se mi základní sestava někdy skládala tak těžce. Kolovalo tam mnoho variant v rozestavení i v jednotlivých hráčích. Po dlouhém uvažování a rozhovorech s asistenty jsem měl nakonec jasno až v poledne v den zápasu." Bohemians Praha 1905 - FC Vysočina Jihlava 1:0 (1:0)
Poté konečně přidal i pár slov k samotnému zápasu: "Dotlačili jsme to tam, to se týká i vstřelené branky, silou nadšení a víry. Mohli jsme přidat i uklidňující druhý gól, ale to se nám nedařilo. Panovala tam tedy obava, aby se něco nestalo, ale musím říct, že jsme to uhráli s přehledem, všechny náznaky šancí Jihlavy v závěru utkání jsme ustáli bez problémů. Když potom rozhodčí pískl do píšťalky, tak to z nás, i ze mě, všechno spadlo."
Pan Hašek v další části reagoval na dotazy novinářů. V první řadě to byl způsob, jak motivovat hráče: "My máme svoji tabulku. Ale hlavně: když chcete někoho pro něco zapálit, tak musíte sám hořet. Já se pořád usmíval, a to se přenáší i na hráče."
Další otázkou byl tlak, který na něj byl v nelehké situaci kladen. Přirovnáním bylo především jeho působení u celku Sparty, která hrála o titul, a nyní v Bohemce: "Já jsem byl ve Spartě spíše jen vykonavatel. Tam byla pozice GSM, což byl Jozef Chovanec, který i chodil na tiskové konferenci a podobně, na mě bylo čistě jen trénování, tudíž na to bylo nahlíženo úplně jinak. Mám takové přirovnání, tuším, že to řekl trenér Gerard Houllier, jsou dvě pozice: člověk, který jen kouká na koridu a býka v ohradě - a ten, který se mu sám s červeným plátnem postaví. Já byl teď v té druhé pozici a musím říct, že jsem cítil mnohem větší tlak než dřív."
Bohemians Praha 1905 - FC Vysočina Jihlava 1:0 (1:0)
Závěrem naznačil, proč očekávání na jeho pozici byla tak veliká: "Já jsem na Bohemku chodil dost často, hraje tady můj syn, Martin. A já osobně si myslím, že nikde v Česku nejsou tak pozitivní emoce a vibrace na tribuně jako tady. Jsem moc rád, že jsem tu šanci tady dostal. Když máte z něčeho radost, tak se o to potřebujete podělit - a tady je s kým se o to dělit."
