Otec Ivan Hašek: Hlavně, že to jsou normální kluci

„Už jako hráči mi byla Bohemka sympatická,“ říká tichý muž, který si přisedl k rozhovoru s bratry Haškovými. Na skok právě přijel z Francie, kde trénuje prvoligový St. Etienne: Ivan Hašek starší. Někdejší opora Sparty a kapitán reprezentace na mistrovství světa v Itálii.

Otec Ivan Hašek: Hlavně, že to jsou normální kluci

Synové jsou povahově úplně rozdílní. Který je po vás?
 
Vizuálně jsem byl sice vždycky podobnější Ivanovi, ale povahově Hášovi.
 
Hášovi?
 
Jo, já tak Pavlovi říkám. Všichni mu tak říkají...
 
Taky jste býval ve Spartě šašek?
 
V legráckách je on mnohem dál, ale byl jsem stejně tvrdohlavý cholerik.
 

Proč jste kdysi neoblékl syny do rudého a nepřivezl trenérům na Letnou?
 
Nikdy jsme nechtěli, aby byli ve Spartě. Viděl jsem tam ty zaťaté rodiče kolem, a navíc by se říkalo, že jsou to protekční děti. My je chtěli přihlásit někam, kde se dobře starají o mládež, a s tou se na Bohemce výborně pracuje dlouhodobě. A ještě něco - Bohemka je klub, co nikdy neskončí. Bohemáci fotbalem žijí, jsou to zaťatí fanoušci, kteří se dlouho dopředu těší na každý zápas, a to u jiných českých klubů nevidím.
 
Teď mluvíte, jako byste byl vršovický vlajkonoš.
 
K Ďolíčku jsem měl vždycky blízko - hrálo se tam dobře, byla to vyhecovaná derby, takže už jako hráč jsem k Bohemce inklinoval. Byla mi hodně sympatická.
 
Myslíte, že se vaši synové můžou dostat až do vysněné Francie nebo Anglie?
 
Záleží jen na nich... Já jsem nejpyšnější, že to jsou normální kluci a že se v životě budou živit slušně. Jestli někde zazáří s fotbalem, je vedlejší. Háša studuje vejšku, Ivan se o to bude snažit, takže vážně není důležité, jestli něco velkého dokážou i na hřišti... Hlavně ať jsou zdraví a šťastní.
 
Ivan poslední dobou nehraje a vy jeho bezmoc dobře znáte - jako hráč Štrasburku jste byl zraněný rok a půl. Co synovi radíte?
 
Musí být trpělivý, protože to možná ještě chvíli potrvá, ale jednou se z toho dostane. Já tehdy sjezdil skoro celý svět po doktorech, ale nakonec mi jeden pomohl. I když je pravda, že už to pak nikdy nebylo takové, jako před zraněním.
 
Za jak dlouho se může vrátit na vrcholovou úroveň Ivan?
 
Já jenom vím, že to snáší statečně, jako nikdo jiný, a že pracuje přesně tak, jak mu řeknou doktoři. Jen nesmí nic uspěchat. Chce hrát, trápí ho, že není na hřišti, a právě to může být problém - Ivan pro návrat někdy dělá víc, než je potřeba. Měl by spíš ubrat.
 
Kdo vám posední dobou referuje o výkonech Pavla?
 
Jsem sice táta po telefonu, ale teď už sleduju zápasy ze záznamu na internetu. Navíc manželka i hodně známých na Bohemku chodí, a pak mi řeknou, jak mladej hrál.
 
Kritizujete ho, když se nedaří?
 
Jeho je třeba kritizovat preventivně pořád, aby se neuspokojil. On ví moc dobře, co mu fotbalově vytýkám, ale to je jen mezi náma.