Virtuální Ďolíček

Není porážka, jako porážka!!!

Alespoň, že obě mužstva prvních třicet minut nabídla vzruch před brankami protivníka. Jinak by totiž utkání šlo shrnout do slov bída a utrpení. Možností vstřelit branku bylo v první části požehnaně, jen dokázat rozvlnit síť byl nadlidský výkon. Po přestávce však už nebylo nic, čím by jsme mohli nepříznívý vývoj zlomit.

Co totiž nezkousnu, je náš bezduchý týmový projev. Nechci říkat, že by nám bylo jedno, jestli uspějeme či ne, ale rozhodně to tak na hřišti vypadalo. Přeci nejde do nekonečna z lavičky pobízet k aktivnějšímu pohybu, napadání či zaujetí pro hru! Propadli jsme vývoji skóre a stavu únavy, jako že už to víc nejde. Vyburcovat sebe a i spoluhráče k vyšší aktivitě bylo na hřišti nepostřehnutelným jevem. Dneska jsme odešli nejen poraženi, ale i se svěšenou hlavou!!!