Jsme ve velké krizi, ale musíme bojovat do poslední minuty!

Bohemians 1905, a.s. se v Gambrinus lize dostali do velmi kritické situace.

Jsme ve velké krizi, ale musíme bojovat do poslední minuty!

Fanoušci mají samozřejmě právo na své názory, a to i na velmi kritické názory nejen vůči hráčům a trenérům, ale i vůči řediteli či ostatním zaměstnancům, orgánům a majitelům Bohemians 1905, a.s.

Pokud jde o mne jako o ředitele klubu - je mi moc líto, že se v Gambrinus lize tak dlouho nedaří a že ani po nástupu sportovního ředitele T. Požára a pak i nového trenéra J. Webera, se nepodařilo dosáhnout zlepšení. Všichni, tedy i já, na tom máme svůj podíl, to je skutečnost, před kterou nelze zakrývat oči, ani jen chodit jako kolem horké kaše. Fanoušci mají pravdu, hra i výsledky jsou delší dobu velmi špatné a žádné výmluvy či pomluvy opravdu nepomohou, naopak ještě vice škodí klubu, který je dlouhodobě zraněný či nemocný, zvláště po soudních sporech či stěhování do Edenu. Je však třeba vidět a znát fakta, jakož i kompetence jednotlivých úrovní řízení, protože jen tak lze nalézat správnou a potřebnou léčbu. A hlavně, nelze nic předem vzdávat, nejen boj o záchranu v Gambrinus lize, ale ani další úsilí o celkové ozdravění klubu, což se neobejde bez znalosti konkurence a trendů, které platí ve vrcholovém fotbale.

Prostě Bohemka v podobné krizi není poprvé. Za sebe mohu také ještě dodat, že už při mém nástupu bylo A-mužstvo v Gambrinus lize na 14. místě a hrozil sestup. I díky novému nadšení po personálních změnách se pak podařil závěr podzimní části a vydařila se celá jarní sezóna pod vedením trenéra P. Hoftycha, se kterým jsem se dobře znal ze Zlína a tudíž byla snadnější vzájemná komunikace a koordinace. Senzační 6. místo v konečné prvoligové tabulce jsme si však v klubu nikdo individuálně nepřivlastňoval. Ani já ne, třebaže mi i bývalí ředitelé a fanoušci posílali obdivné esemesky. Dál jsem prosazoval důraz na týmovou spolupráci z celoklubového hlediska. Sportovní úspěch A-mužstva však do jisté míry zakrýval jiné problémy a sváděl k velkému a nepřiměřenému optimismu, před kterým varoval také právě trenér Hoftych, který pak dal přednost angažmá v Trnavě, protože bez posílení mužstva a zlepšení ekonomické situace neviděl další perspektivu.

Představenstvo muselo ovšem přijmout velmi úsporná opatření, protože dlouholeté ztráty a staré dluhy a spory ohrožovaly samotnou existenci klubu. Z toho bylo a je nutno i nyní vycházet, jinak nepřiměřené sportovní aspirace by zase vrhly klub do ztrát a dluhů. Hlavní úspory byly samozřejmě na sportovním úseku (jmenování levnějšího trenéra, který zajišťoval kontinuitu a nepožadoval změny v realizačním týmu, ani nakupování nových a dražších hráčů, nejelo se na zahraniční soustředění a podobně). Další úspory se hledaly i v ostatních úsecích, především v provozně-technickém úseku, který dlouhodobě vede M. Boubín a také vůči Synot tip aréně. Současně se zvýšil tlak na ekonomiku obchodního úseku, kde došlo k velkým personálním změnám a úsek nyní vede ing. P. Mika. K úsporám muselo dojít i v B-týmu, který se změnil v amatérskou juniorku. Samozřejmě, nepodařilo se navýšit tržby ze vstupného, protože návštěvnost v Edenu dále klesala (viz také bojkot části fanoušků a méně atraktivní hra či nedostatečné výsledky). Přesto se však za rok 2011 přece jen podařilo dosáhnout - vlastně poprvé v historii klubu od roku 2005 - kladného hospodářského výsledku a nikoliv velké ztráty, jak tomu bylo za předchozích představenstev a ředitelů Bohemky.

Bohužel, tato zlepšení v hospodaření Bohemky nemohou zakrýt pokles sportovní výkonnosti a výsledkový propad, ke kterému přispěly nejen odchody klíčových hráčů Štohanzla, Škody a dalších hráčů základní sestavy (navíc dlouhodobá či opakovaná zranění dřívějších opor J. Kaufmana a M. Nikla!), ale i nedostatečné hráčské náhrady, které byly vesměs v podobě hráčů, které se muselo podařit získat zdarma nebo téměř zdarma. Tomu odpovídá i jejich relativně menší kvalita či perspektiva. Navíc došlo ke zbytečným a chybným medializacím interních vztahů mezi některými hráči v kádru, zvláště brankáře Sňozíka a mladého Šumského a podobně. Když se zdálo, že po relativně dobré zimní přípravě se přece jen noví hráči, kteří přišli na krátkodobé hostování v A-mužstvu zabydlují, jarní start ligy se vůbec nevydařil a výsledkový propad se nepodařilo zastavit. Následovala výměna trenéra, když P. Medynského na návrh sportovního ředitele T. Požára vystřídal trenér J. Weber, který na rozdíl od trenéra Hoftycha a Medynského spadá do kompetence sportovního ředitele T. Požára a není zodpovědný jen za A-mužstvo, ale společně s T. Požárem se věnují i zlepšení situace hry juniorky a dorostu. Právě zlepšení hry i výsledky juniorky a dorostu se tímto řešením viditelně zlepšily, zatímco A-mužstvo se dále trápí a nebodovalo ani v těch utkáních, kdy bylo lepší nebo alespoň skoro vyrovnaným soupeřem. Propad na Dukle je ovšem varující a pokud nedojde k rychlému zvratu v zbývajících utkáních, hrozí opravdu sestup, i když stále jsou ještě dva body k dobru.

Mužstvo s realizačním týmem pod vedením trenéra Webera tak musí - i s naší podporou! - ukázat zcela jinou morálku a soudržnost, což nebude snadné, když se tak dlouhou dobu nepodařilo zvítězit. Profesionální sportovci, trenéři a manažeři však nemohou a nesmí nikdy nic předem vzdávat a zabalit, to můžeme fanouškům opravdu slíbit! K tomu však vede jen tvrdá a poctivá práce silného a soudržného týmu a celého klubu, kde nejsou jednotlivci, kteří jen chtějí svalovat vinu na druhého. K tomu potřebujeme vás – věrné fanoušky, i když se vám zdá, že vás někdy úplně neposloucháme. My vám nasloucháme, ale někdy poslechnout nejde, protože zákony práva a ekonomiky vyžadují často více rozumu a méně citu, méně nadšení a více pokory, přestože u fanoušků právě to nadšení pro klub je tím největším hnacím motorem. Motorem, který tehdy v roce 2005 vedl k euforii a vzniku Bohemians 1905. Tento motor ovšem potřebuje nové impulzy jak ve sportovní oblasti, tak v otázce stadionu či při řešení starých sporů.

Co ještě dodat? Jde o budoucnost klubu, nikoliv jen o záchranu první ligy. Nejvyšším orgánem mezi valnými hromadami je představenstvo, které přijímá základní a zásadní rozhodnutí ve všech oblastech, včetně odchodů a příchodů hráčů, trenérů, zaměstnanců. Samozřejmě také v oblasti financí a ekonomiky, řešení sporů či v otázce stadionu. Funkce ředitele klubu je manažerská a koordinační, nikoliv strategicky exekutivní, jak je tomu v některých jiných klubech. Pokud jde o samotnou moji manažerskou koordinaci, týká se především interního i externího propojení sportovního, obchodního, provozního a ekonomického úseku. Za tuto koordinaci nesu pracovní odpovědnost nejen vůči představenstvu, ale i vůči akciové společnosti jako celku. Rozhodně nejde jen o A-mužstvo, které je vlajkovou lodí klubu a které spadá do sportovního úseku, kde mají - kromě ředitele klubu a sportovního ředitele - velký význam a vliv na chod A a B mužstva také členové realizačního týmu, především trenéři Hradecký a Švantner. Samozřejmě také sportovní sekretář ing. Koubek, který je ve sportovním úseku jeden ze služebně nejstarších a současně je také členem redakční rady klubového webu a Magazínu Klokan. Velmi aktivní je v poslední době na sportovním úseku také místopředseda představenstva a člen vedení DFB pan V. Suchý. Čili na úrovni představenstva nejde jen o ing. Jakubowicze, ani na úrovni managementu nejde jen o L. Valáška. Podobně také na úrovni sportovního úseku nejde jen o T. Požára.

Z uvedeného vyplývá, že současná Bohemka není klubem jednoho muže, jako je tomu v některých jiných klubech. Je to týmová a vícevrstevná činnost, která s sebou nese úspěchy i neúspěchy. Momentálně ve sportovní oblasti jde o fázi velkých neúspěchů, které nás všechny moc mrzí a bolí. Pokud se výsledky rychle a strukturovaně nezlepší, musí přijít nápravná řešení i v personální oblasti, to je logické a jistě bude při takovém hodnocení zvážen i přínos osoby ředitele klubu a všech dalších zaměstnanců či expertů, kteří v Bohemce působí na smluvní bázi.

Ještě jinak řečeno, tak jako úspěch ve fotbale není záležitostí jednoho jednotlivce, tak také neúspěchy nejsou věcí jednoho jednotlivce, bez ohledu na funkci, kterou v Bohemce ten který člověk zastává. Je ovšem zcela jasné, že čím vyšší funkce, tím vyšší tlaky na odpovědnost, tedy i při odpovědnosti vůči fanouškům, pro které se ligový fotbal hraje a musí hrát.

Věřte prosím, že mi jde - stejně jako všem lidem, kteří v různých pozicích a funkcích v klubu působí - bez nadsázky o maximálně možné úspěchy klubu, o jeho staré tradice a o jeho další budoucnost. To není fráze, to je princip, který ani navzdory špatným sportovním výsledkům A-mužstva v poslední době nelze opouštět. Kritiku fanoušků proto s pokorou a v dobré víře přijímám a přijímáme, i když často není tato kritika vždy podložená fakty a dalšími znalostmi, ale většinou emocionálně, a svými tužbami má však stejné kořeny a cíle: dobro a úspěch Bohemky. Právě taková společná klubová víra nás musí spojovat a ne rozdělovat, zvláště pokud stále ještě existuje určitá naděje na záchranu v Gambrinus lize, na návrat do Ďolíčku a na novou vlnu stmelení nejen mezi hráči, trenéry a zaměstnanci, ale i na úrovni akcionářů či obchodních partnerů a fanoušků. Ti všichni chtějí a musejí čerpat z velké síly historických tradic a fanouškovského nadšení a oddanosti klubu.

Proto další osud klubu závisí opravdu na každém z nás, zda se v těžkých dobách uchýlíme jen ke kritické destrukci nebo zda znovu zvedneme hlavu a budeme dál maximálně bojovat za barvy klubu a za principy fair-play, které Bohemka i celý náš českomoravský fotbal potřebuje. Vedle hledání nových finančních zdrojů, které budou chybět i Bohemce (např. po změnách v loterijním zákonu), půjde totiž i o hledání nových a lepších vztahů také ke své okolní komunitě, především k MČ Prahy 10 a ke svým fanouškům, které na úrovni akcionářů klubu reprezentuje Družstvo fanoušků Bohemians. Nalijme si čistého vína, vždyť těch chyb a přešlapů bylo na různých místech či v různých dobách také hodně a některé opravdu nyní nejde napravit ze dne na den. Všichni jsme ale na jedné lodi a všichni musíme táhnout za jeden provaz, v týmovém sportu to opravdu jinak nejde, zvláště když letos o udržení v první Gambrinus lize musíme bojovat do poslední minuty.

Děkuji nejen za sebe, ale i za všechny lidi v klubu, všem věřitelům, sponzorům, partnerům a fanouškům (tedy i kritickým fanouškům na diskuzním fóru) za tradiční podporu klubu v těžkých dobách a za převážně stále trvající velkou víru v lepší zítřky, které jsou pak vždy nejviditelnější po překonaných krizích a poklesech. Pak se i vnitřní a vnější nepřátelé i spojenci jeví poněkud v jiném světle. Zkrátka, diskuze a opatření ke zlepšení situace moc potřebujeme, protože i díky nim platí krásný a velmi motivační slogan: Bohemka je a bude!

dr. Ladislav Valášek, ředitel klubu