Virtuální Ďolíček

Ještě na podzim hrál za divizní Tábor. Na karlínském zimnim turnaji ale zapadl do týmu bez nejmenších komplikací. Dvaadvacetiletý <b><font color="yellow">Vlastimil Grombíř</font></b> se trenéru Petrželovi natolik zamlouval, že s ním klub uzavřel čtyřletou smlouvu. V Bohemians se o něm dozvěděli trochu náhodou. "Hledali útočníka a dvakrát se byli podívat v Táboře na Luboše Samce," vysvětloval, jak se dostal do povědomí trenérů...

Že ho Bohemians chtějí vyzkoušet, se dozvěděl od svého otce. "Třicátého prosince už jsem se chystal na horách k oslavě Silvestra. Vtom zavolal táta, že druhého ledna se mám hlásit v Praze," popisoval. "Myslel jsem, že si dělá legraci. Rychle jsem ale oslavu oželel," nevadilo mu, že měnil plány.

Ze sna se probudil až na prvním tréninku v Horních Měcholupech. Kamaráda Samce nakonec poslal Petržela zpátky. "Se mnou podepsali  smlouvu, beru to jako životní šanci," jásal blonďatý mladík, který si už pět let vydělával jako tesař po stavbách.

Velkým testem prošel na pověstném Petrželově soustředění v Liberci. Někteří mladíci zátěž nevydrželi, ale Grombíř vytrval. "Velice mile mě překvapil. Na to, že hrál divizi, si vedl výborně," nešetřil chválou často kritický trenér Petržela. "U nás v rodině sportuje každý, mám pohyb v genech," vysvětluje bezproblémové zapadnutí do mužstva fotbalista, jenž celou kariéru strávil v Táboře.

Na karlínském turnaji proti Budějovicím nastoupil ve stoperské dvojici po boku Janáčka, s Mladou Boleslaví hrál středního záložníka. "Víc mi sedí středová řada, ale defenzivní posty jsem nad schopen zastat všechny. Ze zápasů mám celkem dobrý pocit," spokojeně hodnotil svou premiéru v zelenobílém dresu. "Měl jsem za úkol oběhat velký prostor a hrát svoji hru."

I podle reakcí fanoušků se mu to určitě podařilo. Vlastimil Grombíř naznačil, že by se pro Bohemians, oslabených odchodem Mareše, mohl stát posilou.