Horák si přál dohrát sezónu v Bohemce

Život je jen náhoda, jednou jsi dole, jednou nahoře… A o fotbalovém životě jednadvacetiletého <b><font color="yellow">Martina Horáka</b></font> to platí také. Mohelnický rodák od dětských let fandil Sigmě Olomouc a v dorostu se mu splnil sen, když se stal jejím hráčem. V hanáckém dresu ale nikdy nedostal pořádnou příležitost. Vedení klubu ho považovalo za nadbytečného a bylo rádo, když odešel na hostování do Prostějova a později do Plzně...<br /><br /><font color="yellow"><font size="1">Článek je psán zároveň pro pražskou přílohu MFD</font></font>

V létě loňského roku si jej vyhlédl trenér Bohemians Vlastimil Petržela a dal mu možnost ve všech podzimních ligových zápasech. Obránce Horák se odvděčil vynikající defenzivní činností, ale i nevídanou střeleckou potencí. Pět branek v lize ho katapultovalo do reprezentačního výběru do 21 let, kde skóroval třikrát.

Na začátku zimní přípravy přišel šok. Srážka se spoluhráčem na karlínském turnaji a boj o vlastní život. Vše dobře dopadlo, Horák se uzdravuje zázračně rychle a necelých čtrnáct dní po úrazu si ho do svého týmu vybrala Sparta. "Je to na mě všechno nějak moc rychlé," přiznává Horák.

O zájmu Sparty věděl od kamarádů, jeho samotného dlouho nikdo nekontaktoval. "Pan Pelta se mi ozval až ve středu. Potom mi volal i olomoucký Kubíček a ptal se mě, jestli bych do Sparty chtěl jít," popisuje letenské námluvy. Nepřemýšlel dlouho, jen si přál dohrát ročník v dresu Bohemians, což byla i dohoda s trenérem Petrželou. To se mu splní, na Letnou se bude stěhovat až v létě. "Máme výborně rozjetou sezónu a chci to s Bohemkou dotáhnout do konce. Dlužím to výborným fanouškům i trenéru Petrželovi," neskrývá, že se bude s atmosférou vršovického týmu těžko loučit. Kdyby si mohl vybrat hráče, kterého by vzal do Sparty s sebou, byl by to Libor Janáček, jeho kolega z obrany.

"Když jsem přišel do Vršovic, byl jsem dost vyjukaný. Moc mi pomohli spoluhráči. Vedle Janáčka, Kisela, Petrouše a dalších každý fotbalově vyroste. V létě se potkám s novými spoluhráči, i když několik jich dobře znám z reprezentace nebo z Bohemky," nebojí se nového prostředí.

Rozhodování o přestupu mu usnadnilo také to, že se vyvázal ze smlouvy s Olomoucí, která měla vypršet až v roce 2007. "To je hrozně dlouhá doba a nerad bych se vracel někam, kde o mě nejevili zájem. Angažmá ve Spartě je pro mě i satisfakcí, chci Olomouci dokázat, že nejsem špatný fotbalista," plánuje nadějný mladík.

Trochu obavy má i z osudů některých předchůdců, kteří v letenském angažmá viděli stupínek k dalším metám a místo toho sedí na lavičce nebo skončili někde na hostování. "Doufám, že co nejdříve dostanu šanci, potom už bude záležet jen na tom, zda se jí pevně chytím. Jsem mladý, potřebuji hrát." S trenérem Hřebíkem ještě nemluvil, na všechno je dost času.

Horák ví, že ze Sparty je i blíže do reprezentačního dresu. Vidí to i na příkladu Hartiga s Marešem, jichž si v Bohemians nikdo nevšiml a ihned po odchodu do mistrovského týmu se objevili v nominaci reprezentačních trenérů. "Teď mám i výhodu, že mužstvo povede pan Brückner, který mě zná z jednadvacítky," cítí svou šanci. A další cíle? Už se objevila i nabídka z první italské ligy. "Je pravda, že Itálie by se mi moc líbila. Bral bych i Španělsko nebo můj oblíbený londýnský Arsenal. Ale to jsou spíš klukovské sny, nyní jsem hráč Bohemky a budu se za ni rvát, potom se budu snažit prosadit ve Spartě."

Další radosti se Horák dočká na jaře. Na konci dubna se jeho manželce Veronice narodí syn. "Už pro něj máme připravené bohemácké dupačky," směje se sympatický fotbalista, který je právě v životě znovu nahoře.