Le Giang: Začátek jsem si představoval jinak

Brankář Patrik Le Giang popisuje své pocity z příchodu do Bohemians.

Brankář Patrik Le Giang již patří Klokanům, ale do přípravy kvůli zlomené klíční kosti nemůže zasáhnout. Přečtěte si rozhovor s naším novým mladým gólmanem.

Jak probíhal tvůj přestup do Bohemians?
S Bohemkou jsem byl v kontaktu už delší dobu. V podstatě už během mého působení v Karviné, ale nakonec jsem se rozhodl zůstat. Jsem rád, že jsem dostal znovu šanci. Trenér Martin Hašek mě oslovil s tím, že by byl rád, kdybych byl hráčem Bohemky. S panem Držmíškem jsme se osobně potkali a jednání byla velmi korektní a příjemná. Na čem jsme se dohodli, tak to sedělo, což mi hlavně imponovalo a rozhodl jsem se pro Bohemku.

Tvé angažmá v Karviné můžeme považovat za vydařené. Pak ses ale vrátil do druhé ligy...
Za sezonu v Karviné jsem byl velice vděčný, protože byla pro mě tou zlomovou v kariéře. Dal jsem tím o sobě v tuzemsku vědět. Cítil jsem zadostiučinění. Konec v Karviné nebylo mé rozhodnutí, nýbrž verdikt tamního klubu, který respektuji. Možná tomu dodnes moc lidí nerozumí, proč se tak stalo. Bylo mi oznámeno, že na mě opce nebude uplatněna. Tím pádem jsem se vrátil do Vlašimi.

S novými spoluhráči se nemůžeš kvůli zranění zapojit do přípravy.
Počítal jsem s tím, že s kluky budu v tréninku od prvního dne. Začátek v Bohemce jsem si rozhodně představoval jinak. Odcestoval jsem na dovolenou, kde jsem měl nehodu. Vrátil jsem se o pár dní dříve přímo do Prahy, kde jsem absolvoval předoperační vyšetření a v současné chvíli mám už po operaci. Začal jsem s rekonvalescencí, ale start soutěže bohužel nestihnu. Věřím tomu, že se brzo postavím do branky a nebudu absentovat dlouho. Momentálně je nejdůležitější, aby klíční kost dobře srostla. Bude to trvat nějakých pět až šest týdnů. Poté přejdu k zátěži, rozhýbávání a mobilizací. Věřím, že to nebude nějaké zdlouhavé a vše půjde podle plánu. Rekonvalescence probíhá pod dozorem fyzioterapeutů a lékařů.

Jaké máš pocity z tvého nového týmu? Potkal ses už s některými hráči?
S několika jsem hrál ve Vlašimi. Dlouhodobě jsem Bohemku sledoval a fandil jí. Trenéra znám rovněž z Vlašimi. Nepřišel jsem do cizího prostředí. S vedením jsem byl v kontaktu dlouhou dobu. Bohemka je rodinný klub se skvělou fanouškovskou základnou. Cítím se v Bohemians velmi dobře. Až na to, že jsem zraněný a nemůžu s kluky trénovat na hřišti. Když vidím, jak běhají, tak mi to chybí ještě více.

Ligovou příslušnost jsme zachránili na poslední chvíli. Jak jsi to prožíval?
V den zápasu Bohemky s Opavou jsem měl i já své utkání ve Vlašimi. Cestou zpět jsem duel sledoval a byly to velké nervy. Gól Pepy Jindřiška byl nakonec "zlatý." Jsem velmi šťastný i za kluky, že se jim podařilo zachránit ligu.

Bohemka je plná mladých hráčů. Přicházíš tedy mezi své vrstevníky...
V dnešním moderním fotbale už mladá dravost vystrkuje růžky. Jsou tu i zkušení hráči, ale tým je doplněný dobře. Nedělám věkové rozdíly, ale určitě fakt, že se s některými kluky znám, mi dodává energii.