Virtuální Ďolíček

dosáhnout, a proto je škoda, že v tuto chvíli došlo k přerušení veškerých činností. Jsou i důležitější věci než sport. Je tedy potřeba dodržovat veškerá nařízení a s pokorou k nim přistoupit,” okomentoval náhlé přerušení soutěže trenér Limr.

Připojil se k němu i kouč Martin Lilling, a oba se shodují, že v tuto chvíli musí jít fotbal stranou: “Současná situace je pro všechny složitá. Fotbal je sám o sobě fenomén, který nám všem samozřejmě schází. Nicméně lidé dnes řeší především dvě věci. A to zdraví své i svých blízkých, mnohdy je to přímo strach o život. A potom obavy z ekonomického dopadu na každého jednotlivce, který bude v mnoha rodinách tvrdý. Pak najednou zjistíte, že on ten fotbal tak podstatný a důležitý není, stejně jako jiné kratochvíle.“ 

Deficit bude velký. Nejen ohledně sportovní stránky, ale i vzdělávací. I přesto se trenéři snaží udržovat s hráči kontakt a dávat jim různé úkoly: “S hráči komunikuji přes mail, WhatsApp, nebo si přímo zavoláme. To mám nejraději, jenže pokud uděláte 23 hovorů po cca 8 minutách, tak zjistíte, jak těžce vydělané peníze to v call centrech jsou,“ dodává úsměvně trenér Lilling.

To trenéři mladších kategorií komunikují přímo s rodiči. Takovým způsobem postupuje i Aleš Limr a sdělil nám, jak jsou rodiče kreativní a svým dětem vymýšlí různá cvičení v domácích podmínkách: “I přes všechna opatření jsem nadšený přístupem kluků a rodičů. Zde je na místě přísloví: "všechno jde, když se chce". Vymýšlí různé způsoby tréninku. Poctivě dokumentují a posílají videa. Jeden si dokonce přitáhl branku ze hřiště k sobě na zahradu. Jiní zase nemají možnost velkých prostorných zahrad, tak mají fotbalové hřiště z pokojíčku nebo trénují přechodnou fázi z obýváku do kuchyně. Schodiště v bytovém domě může rovněž posloužit.“

Hráč U8 Dominik, je ten šťastlivec, kterému táta přinesl branku ze hřiště: “Mám ji teď přímo na zahradě a trénujeme tam spolu. Zkouším si různé finty, kličky a střelbu. S klukama si sice nevoláme, ale rodiče posílají videa do skupiny a trenér potom z toho udělá zajímavý sestřih, na který se moc těším,” řekl nejmladší účastník našeho rozhovoru, malý klokan Domča a prozradil, že zatím doma vůbec nezlobí. Vzhledem k tomu, že jsme si s Dominikem volali, můžete jen hádat, jaká byla reakce u rodičů...

Trenéry naopak překvapil režim hráčů v době volna: "Kluci vědí, co mají dělat. Nenapsal jsem jim přímo individuální plán na každý den, ale jasně jsme si vysvětlili, že hýbat se musí. Poslal jsem jim různé návody na cvičení, práci s míčem apod. Také posílají do naší skupiny videa se svým cvičením, co dělají doma. Je to dobrá věc, protože mezi sebou vidí jaká cvičení spoluhráči dělají, což je správná inspirace. Nejvíc mě ale překvapilo, že většina kluků nevstane dřív než v deset hodin,“ pokračuje trenér Lilling.

Svůj denní režim nám popsal hráč U14 František Herák: “Ráno vstanu, udělám si osobní hygienu a jdu se nasnídat. Následně si jdu na chvíli zaběhat, kolem 12 hodiny se vracím domu na oběd. Dále se věnuji učení a zacvičím si. Zbytek času strávím hraním počítačových her s klukama z fotbalu. Většinou si zavoláme nebo napíšeme. Ve volných chvílích poslouchám hudbu, nebo hraji karetní hry se svou sestrou. Večer se navečeřím a dívám se na televizi. Fotbal mi ale moc chybí. Věřím, že se vše v dobré obrátí a brzy se vrátíme na hřiště všichni pohromadě a zdraví.”