Virtuální Ďolíček

Třetí díl o stěhování Klokanů na Dannerův stadion Bohemians.

Zdeněk Danner, ředitel vršovické Občanské záložny, obstaral potřebné prostředky a spolu s Františkem Burešem, dalším významným činovníkem, se neprodleně pustil do velkého díla. Ale neměli bychom zapomínat ani na to, že Jindřich Waldes svým vlivem pomohl vyhledat a získat vhodné místo blíže středu tehdejší Prahy XIII. V místě starého stadionu se stavět nedalo, protože už tehdy podléhal územní rozvoj Velké Prahy regulativu a v těchto místech bylo počítáno s blokovou zástavbou. Pozemek na nový stadion byl přitom mezi dvěma tramvajovými tratěmi z centra Prahy a blízko dráhy. Z tehdejšího hlediska ideálně dostupné místo. Parcely pod stadionem vložilo do projektu jako svůj majetek Hlavní město Praha bezplatně a časově neomezeně, pod podmínkou, že se bude na stadionu provozovat fotbal. Tento smluvní vztah přetrhala až socializace sportu v 50. letech. Stavbu financovala vršovická záložna pod taktovkou Zdeňka Dannera. V krátkém čase vyrostl nejkrásnější stadion v Praze. Tak o něm výslovně tehdy psal magazín Star, a přidaly se nejedny noviny.

Autorem projektu nového stadionu Bohemians byl známý vršovický architekt A. Vejvoda. Půdorys stadionu zůstal zachován dodnes. Povrchem byla jemná škvára, dominantou byla moderní tribuna na podélné straně u Botiče, umístěná více směrem k tramvajovým kolejím hlavní třídy. Hlavní tribuna byla v provedení barev bílá a zelená a působila velice pěkně a byla chloubou klubových příznivců. Přes svou na tehdejší poměry skvělou úroveň nebyla úplně nová – byla do Vršovic přenesena z Letné, kde nějakou dobu fungovala na tehdy rušeném dostihovém závodišti.

V pondělí 27. března se otevíral nový domov AFK Bohemians, Dannerův stadion pro 18 000 diváků. Ve 14 hodin a 30 minut zazněly fanfáry a slavnostní projevy mohly započít. Následoval velikonoční turnaj za účasti Bohemians, Slavie, Teplitzer FK a Viktorie Žižkov. Hned první utkání turnaje bylo z vršovického hlediska jeho vrcholem – soupeřem domácího týmu byla Slavia! Nechyběl u toho ani Radiožurnál a jeho přímý přenos. Divákům zprostředkovával atmosféru legendární Josef Laufer. Napětí vydrželo jen do 29. minuty zápasu, kdy se prvním střelcem utkání stal kanonýr červenobílých Franci Svoboda. V 36. minutě vyrovnal Jaroslav Srba. Po přestávce padly v 60., 87. a 88. tři góly, jeden hezčí než druhý, ale všechny do branky Bohemky. A také všechny z kopačky Antonína Puče.

První ligové utkání se odehrálo na novém „Danneráku“ v neděli 3. dubna. Bohemians hostili Čechii Karlín a před 4 000 diváky remizovali 4:4.

Ještě dvě premiéry zapsaly ty první týdny Dannerova stadionu do jeho historie. Uprostřed května se na něm představil první mezinárodní soupeř: věhlasný anglický Birmingham City. Klokani si pro tu pamětihodnou událost vypůjčili sparťana Káďu a slávistu Svobodu, ale i tak prohráli 0:2. Bylo to však se soupeřem, jehož kvality byly hodné dějiště utkání. V té době byl mimo jakoukoli pochybnost Dannerův stadion nejmodernější v Praze. Na počátku července se na něm na počest Všesokolského sletu uskutečnil i první mezinárodní turnaj. „Vedení AFK Bohemians, využivši významných sletových slavností a množství vzácných zahraničních hostí k utužení slovanské pospolitosti,“ jak stálo v Národní politice, pozvalo do Prahy jugoslávský Hajduk Split a bulharský Levski Sofia. Čtvrtým do hry byl rudý tým z Letné. První a třetí den se hrálo ve Vršovicích, druhý na Spartě. Klokani zdolali Levski 2:1, sparťanům podlehli 3:4 a vítězstvím 4:2 nad Hajdukem si zajistili druhé místo za svými přemožiteli.