Jindřišek: Jako kapitán týmu 100% věřím!
Petr KoukalPřečtěte si velký rozhovor s Josefem Jindřiškem.
Jak hodnotíš dosavadní sezonu po podzimní části?
Ta část mohla být o dost lepší, co se týká bodového zisku. Na druhou stranu musíme vzít v potaz, že v tomto období nás zasáhl ten covid. Myslím, že to ovlivnilo hlavně naši hru. Každou chvilku někdo vypadnul. Pak jsme museli se sestavou improvizovat a ty výsledky se nedostavovaly. Venku jsme většinou prohráli o jeden gól, což strašně mrzí. V zápasech doma to bylo o dost lepší. Kromě Plzně a Pardubic. Takže škoda těch zápasů venku.
14 bodů z 13 zápasů není moc...
To se zase týká těch zápasů venku, kde jsme prohráli o gól. A vždycky jsme začali hrát, až když jsme prohrávali. Pak to z nás spadlo, ale už jsme bohužel nedokázali bodovat. Vždycky chyběl kousíček. Ale dostávali jsme laciné branky, kde jsme dělali individuální chyby, které jinak neděláme ani na tréninku. To nás právě stálo ty body.
Proč začneme hrát až po sedmi, deseti minutách, kdy se soupeř dostane do vedení?
O tomhle se bavíme i v kabině. Nevím, co na to říct, protože kdybych to věděl, tak to každému řeknu, nebo by nám to řekli aspoň trenéři a hráli bychom od první minuty s obrovským sebevědomím. To by pak bylo znát na naší hře a výsledku.
Ty jsi hrál 10 zápasů. Jak hodnotíš své výkony a svou podzimní formu?
Vždycky mám čisté svědomí, že jsem na tom hřišti odvedl maximum, kterého jsem byl v dané chvíli schopný. Mám výčitky, že jsem neproměnil šanci, zkazil přihrávku, ale vždycky odcházím se vztyčenou hlavou po svém výkonu. Bohužel někdy nemůžu mít hlavu nahoře kvůli tomu, že jsme prohráli.
Tak 50 na 50. První tři dny jsem měl horečky a bolest hlavy. Ztratil jsem chuť a čich. Po třech dnech už jsem měl normální teplotu, smysly se mi vrátily. Ale pořád jsem to nebyl já. Cítil jsem, že kdybych si šel zaběhat, tak bych se odrovnal. Celých deset dnů jsem byl doma a potom jsem se začal pomalu zapojovat.
Zanechala nemoc následky do tréninku?
Byl jsem překvapený, že moc ne. Myslel jsem si, že ztratím víc fyzičky, že budu víc zadýchaný, ale to jsem nijak nepociťoval. První dva tréninky byly horší, ale pak už to bylo v pohodě.
Jsi trénovaný chlap, nepatříš do rizikové skupiny. Přesto jsi měl potíže. Co si tedy o té nemoci myslíš?
Znám i ty smutné případy. U nás nedávno umřel jeden pán, který dělal do fotbalu. Byl sice starší, ale covid u něj rozjel oboustranný zápal plic. Další můj známý z vesnice proležel celý covid v horečkách v nemocnici připojený na přístroje. Pokud to někdo prodělal bez příznaků, tak mu to přeji. Ale já vím, že to není jen chřipečka a může to mít nejhorší následky.
Brzy oslavíš čtyřicítku a v lize je aktivní starší už jen gólman Drobný. Máš ambici být ty tím nejstarším aktivním v lize?
Tyhle ambice nemám vůbec. Já si přeji hlavně zdraví a dokud budu klukům stačit a lidi mi budou říkat, že na to mám, tak budu hrát. Uvidím, kde se to zastaví. Nechci hrát a přežívat jen ze známosti a díky jménu. Až budu mít pocit, že je čas, tak se dohodnu s vedením a skončím.
V létě ti smlouva končí. Hrozí tato dohoda z tvé strany už letos?
Ne. Určitě ne. Pořád si myslím, že na to mám.
Za Yokohama FC hraje Kazujoši Miura, kterému bude v únoru 54 let a je nejstarším profi fotbalistou na planetě. Je reálné v takovém věku hrát českou první ligu?
Já si myslím, že to není reálné. Na úrovni naší ligy takový hráč určitě není a myslím, že ani nebude. Takže ne.
V Bohemce jsi 12 let. Když pomineme Barťase, tak je to na klubové úrovni také unikátní. Zažil jsi postupy, sestupy, stěhování do Edenu, návrat do Ďolíčku. Jak tu éru hodnotíš?
Jak to přišlo, tak to člověk bral a musel se přizpůsobit. I Bohemka se musela přizpůsobit. Když jsme nemohli hrát v Ďolíčku, museli jsme do Edenu. Tam to bojkotovali fanoušci, chodilo jich jen pár. Bylo tam i spousta ekonomických aspektů, insolvence. Zaplať pánbůh, že tady máme pana Jakubowicze, který to všechno ustál a Bohemka stále je tam, kde je.
Měl jsi v průběhu těch 12 let nabídky k odchodu?
Nějaké nabídky jsem měl, ale nebyl jsem uvolněn.
Takže bylo riziko, že bys tu nebyl?
To bych nebyl, protože o mě měl zájem pan Trpišovský a Liberec. A bylo to v době, kdy nás trénoval pan Koubek a já jsem nehrál a chtěl jsem hrát. Byl jsem v jednání s Honzou Nezmarem, ale pak se to zastavilo. S odstupem času se mi doneslo, že to zatrhl pan Držmíšek. Měli jsme málo bodů po podzimu a chtěl udržet zkušené hráče.
Mohou tedy fanoušci děkovat Miroslavu Držmíškovi, že je Pepa stále v Bohemce?
Asi tak. S nadsázkou se to tak dá říct.
Možné je všechno. V Tiki Taka jsem s trenérem Trpišovským mluvil a ten mi řekl, že ho to mrzí, že to tenkrát nevyšlo. Prý se mu i teď líbí, jak hraju. Na druhou stranu kdybych tam tenkrát šel, tak by si asi nevzal Tomáše Součka na hostování, ze kterého vyrostl takový hráč, jakým je teď.
V nadsázce tedy pan Držmíšek zachránil tebe v Bohemce a Součkovi kariéru?
Dá se to tak říct (smích)... A mě připravil o titul a lepší smlouvu (smích).
Kromě Liberce byla i jiná nabídka?
Ještě se ozval Jablonec. Tam už jsem byl v podstatě i dohodnutý na podmínkách a měl odejít v létě. Pan Pelta rozpouštěl Galácticos a chtěl stavět na hráčích, kteří mají ke klubu vztah. Jenže pak pana Peltu zavřeli a tím to padlo.
Teď byla krátká zimní pauza i příprava. Je to výhoda, nevýhoda, nebo je to jedno?
To poznáme až v průběhu jara. Nikdo na tenhle systém není zvyklý. Většinou bylo pět, šest týdnů přípravy. K tomu soustředění v Turecku. Teď nic takového nebylo. Na druhou stranu pozdě se končilo a brzy začlo, takže výpadek je skoro nulový. Trochu jsme si odpočinuli. Uvidí se s postupem jarní části.
Včera jste měli teprve druhý trénink na trávě v Ďolíčku. Jinak jste na umělce v Uhříněvsi. V jakém stavu je trávník?
Musíme si uvědomit, že je leden a není žádná vegetace. I když topíme, tak nejsme na Slavii, kde mají lampy, aby tráva rostla i v lednu. Trávník dostane zabrat. Uvidíme za tři, čtyři kola, jak na tom půjde hrát. Obávám se, že to hřiště dostane pěkně na frak.
Trenér Klusáček zmínil, že trénink na umělce je jiný sport. Jiný odskok míče, rychlost přihrávek. Je to komplikace?
Přesně tak. I když máme vlastní umělku v dobrém stavu, tak je to pořád obrovský rozdíl oproti přírodní trávě. V rychlosti, v pohybu, jiný odskok míče, větší zátěž na kotníky a kolena. Mistráky se hrají na přírodní trávě a to je něco jiného. Teď trénujeme v Ďolíčku, tak si na to doufám zvykneme.
Zítra hrajeme v Liberci. Region znáš, jsou tam tuhé zimy. Předpověď hlásí mínusové teploty. Co očekáváš od zápasu? Máš obavy, že se hrát třeba ani nebude?
Prostředí znám, bydlím tam. Teď tam panuje sněhová kalamita. Liberec určitě topí. Kolem hřiště možná budou sněhové mantinely. Nemyslím si, že by to hřiště mělo být tvrdé. Právě proto je povinné vyhřívání. Pokud bude extrémně sněžit, odložení je možné. Ale pamatuju si, že se tam hrálo i ve sněhu, odklidily se aspoň lajny, vzal se oranžový míč a hrálo se. Uvidíme, jak to zítra rozhodne rozhodčí.
Pak následují dva zápasy doma. S kolika body budete spokojení?
Ve hře je 9 bodů. Nejlepší by bylo získat všechny. Doma ideálně oba zápasy vyhrát, nejméně 4 body. A aspoň bod z Liberce. I kdyby bylo 6 bodů z těch tří zápasů, tak to bude dobré. Záleží ze kterých. Pokud vyhrajeme v Liberci, tak se nesmíme spokojit jen se třemi body z domácích zápasů. Ale je to fotbal, zápas začíná nula nula. Můžeme mít bodů devět, dva i nula.
Vliv může mít zase covid, protože většině hráčů končí 90 denní ochranná lhůta a budou muset opět na testy. Můžou přijít další zranění, i únavová. Je to hodně zápasů a v tomhle případě je lepší mít širší kádr. Fanoušci se nesmí zlobit, když trenér nechá někoho na tribuně a na lavičce. Od toho máme široký kádr, abychom si mohli i odpočinout. A každý musí trénovat naplno, aby šanci využil, když přijde. Aby byl připravený.
Jak hodnotíš zimní pohyby v kádru? Fanoušci vždycky chtějí posily.
Když si vzpomeneme na loňské jaro, tak jsme hráli o poháry. Šlapalo to a kádr byl stejný, jako teď. Navíc přišel Necid, který je pro Bohemku nadstandardním hráčem. Bohužel půl roku předtím nehrál, ale určitě je přínosem. I na tréninku. Maká naplno a chce být nejlepší. Je to kvalitní hráč, který nám určitě pomůže. Kádr máme silný, nikde nás bota vyloženě netlačí, žádné extra pohyby si myslím nepotřebujeme. Potřebujeme být zdraví. Pak věřím, že se nám podaří jaro jako vloni. To říkám jako kapitán týmu, za kterým stojím a kterému věřím.