Další krok v životě udělal i Daniel Krch
Jan StrýhalPřinášíme i druhou část zásnub v kabině Bohemians.
Daniel Krch
Jak dlouho sis žádost o ruku připravoval?
S přítelkyní, nyní už snoubenkou, jsme spolu pět let. Poslední výročí se nám ani nepodařilo oslavit, protože jsme byli s týmem na soustředění. Několik měsíců před tou samotnou žádostí jsem věděl, že Lucka je ta pravá. Jsme spolu dlouhou dobu, a tak nastal ideální čas udělat další krok, abychom náš společný život posunuli zase o kus dopředu.
Jak samotná “akce” probíhala?
Na soustředění jsem se o tom bavil s Davidem Bartkem a Martinem Dostálem. Oba jsou starší a v tomhle ohledu i zkušenější. Poté, co jsem se dostal k výběru prstýnku zbývalo už jen vybrat místo. Shodou náhod jsme o tom mluvili i v kabině a s Romanem Květem jsme zjistili, že se chystáme žádat o ruku své přítelkyně oba. Hodně jsme to pak probírali právě s Romanem. Já i Lucka máme rádi Prahu. Oba jsme přistěhovalci, ani jeden nejsme odtud, ale máme ji rádi. Moje představa tedy byla taková, že se to uskuteční někde v Praze. Ovšem zase ne na nějakém vyloženě veřejném místě, kde bude hodně lidí. Po vítězném zápase s Teplicemi jsme ještě seděli s klukama a s Romanem Květem řešili právě to místo. V tom nás zaslechli dva spoluhráči, přičemž mi právě jeden z nich poradil, že jeho brácha požádal o ruku přímo v centru města na lodi. Pro mě to byla ideální lokalita. Po zápase se mi většinou blbě spí, takže jsem se ráno probudil a začal vyhledávat plavby. Nakonec jsem dospěl k výběru lodě Gondoly, kde to všechno proběhlo. V centru Prahy, poblíž Karlova mostu, v neposlední řadě s výhledem do krásného okolí a ještě krásnější partnerkou.
Před čtyřmi lety jsi řekl, že třeba jednou vezmete a budete mít děti. Ke svatbě ses teď minimálně zavázal. Jaké jsou teď další plány?
Od začátku jsme to měli spolu dané tak, že děti budou až po svatbě. Tak nějak se toho držíme a věříme, že svatbu stihneme právě v létě příštího roku. Poté bychom chtěli pokračovat v plnění těch našich cílů.
Kdy nám přivedeš malého Krcha na nábor?
Jestli půjde všechno dobře, tak někdy v roce 2023 bychom miminko snad mít mohli. Ale třeba za nějakých osm let by to třeba být mohlo.
Jelikož jsme oba z oblasti Tábora, tak vyhledáváme právě místa v této lokalitě. Byl bych rozhodně rád, kdyby se nám to povedlo. Pro nás je nejtěžší se trefit do termínu. Fotbalové volno je vlastně nějaké třítýdenní. Když najdete nějaké pěkné místo, tak je strašně těžké se trefit ještě do ideálního data.
Byl jsi před samotnou žádostí o ruku nervózní?
Během týdne jsem se cítil relativně v pohodě. Jak se ale celá událost blížila, tak to na mě doléhalo až to k té nervozitě dospělo. Byl jsem s gondoliérem domluvený, že nás u toho natočí. Když jsem mu přímo na lodi pak podával mobil, tak nás měl jen fotit, aby to Lucce nepřipadalo zvláštní. Ale já věděl, že nás bude točit. Při žádosti se mi klepala ruka opravdu hodně a nervózní jsem pochopitelně byl.
Byly to větší nervy teď, nebo před dvěma lety s Opavou?
To už je zase jiná nervozita. Když jdeme do kteréhokoliv zápasu, tak já osobně nějaké napětí vždycky pociťuji. Tohle je jiná situace, takže i nervozita je odlišná.
Lucie Voštová
Čím tě uhranul od první chvíle?
Abych se přiznala, tak naší první schůzce jsem dlouho odolávala. Myslela jsem si, že to bude jen další mnoha namyšlených fotbalistů. Nakonec jsem se nechala přemluvit a stala se z něj láska mého života. Překvapilo mě, že byl velmi inteligentní, na nic si nehrál a k tomu mi dokonale voněl. Tehdy ještě býval sice na blondýny, ale v tomhle jsem v jeho životě udělal změnu (smích).
Jaká byla první reakce?
Pro mě to byl šok, protože jsem do poslední chvíle neměla tušení, že k něčemu takovému vůbec dojde. Poté ale samozřejmě nastal krásný a naprosto nepopsatelný pocit absolutního štěstí a radosti.
Nijak nedával najevo, že by mělo k žádosti o ruku dojít?
Právě, že vůbec ne. Během posledního půl roku už o tom však přestal mluvit. To mě donutilo přemýšlet nad tím, že by to v nějaké dohledné době přijít mohlo. V tomto roce jsem to ale opravdu vůbec nečekala. Spíš až v tom následujícím. O to více bylo ale překvapení krásnější, dojemnější a celkově emotivně mnohem větší.
Bude platit do roka do dne?
Doufám, že tomu tak bude. Ale, vůči teď už můžu říct mému snoubenci a jeho fotbalové kariéře, člověk skutečně nikdy neví. To ale pochopí partnerka každého fotbalisty.