Ivan Trojan: Příběh Bohemky je věčný

Před klíčovým zápasem v Mostě došlo v zelenobílé kabině ke dvěma významným událostem –  k výměně hlavního trenéra a návštěvě Ivana Trojana. Tento velký fanoušek Bohemky předal hráčům nejen kouzelného Českého lva, ale také mocné „tříbodové“ poselství, ke kterému ho přivedl film Smradi a jeho žena Klára. „Fotbal se má hrát srdcem, v rozhodujících chvílích je potřeba zachovat chladnou hlavu a hlavně se z toho neposr..,“ řekl tehdy hráčům člen Družstva fanoušků Bohemians číslo 001, který se už nemůže dočkat nedělního zápasu se Spartou: „V Ďolíčku nebudu chybět a spolu s ostatními fanoušky poženu naše hráče k vytouženému vítězství!“

Ivan Trojan: Příběh Bohemky je věčný

Tvůj Český lev, který jsi půjčil hráčům pro štěstí, zatím dokonale funguje. Tušil jsi, že je v něm ukrytá taková síla?
„Hlavní síla se skrývá v Bohemce jako takové. V hráčích, trenérech a fanoušcích. Český lev to už je jen taková nadstavba.“

Brněnský trenér Uličný dokonce v žertu prohlásil, že zápas byl díky Lvu neregulérní. Prý se jednalo o nedovolený doping. Asi na té sošce opravdu něco bude?
„Jo pan Uličný, toho mám opravdu rád. Je dobře, že v českém fotbale působí trenér s takovým nadhledem a smyslem pro humor. Podobný je i liberecký Škorpil. Kéž by bylo takových trenérů víc.“

Kdo vlastně přišel jako první s nápadem tvé návštěvy kabiny před klíčovým zápase v Mostě?
„My jsme s Lukášem Přibylem dobří kamarádi, občas si voláme a bavíme se o Bohemce. Nápad na moji návštěvu v kabině vzešel z jednoho takového rozhovoru. Zpočátku jsem z toho měl malinko obavy, nevěděl sem co bych já hráčům asi tak mohl zrovna radit. Pak mě napadla ta věc s tím Lvem a už sem věděl, že to bude dobrý.“

Martin Kotyza už prozradil, že jsi hráčům řekl, aby se z toho fotbalu hlavně neposrali. Co ještě v kabině zaznělo?
„Řekl jsem jim, že fotbal mají hrát srdcem, v rozhodujících chvílích zachovat chladnou hlavu a hlavně se z toho neposrat. To jsou podle mně tři nejdůležitější věci nejen pro fotbal, ale i pro život. První dvě souvisí s filmem Smradi, za který jsem získal toho Českého lva. Jeho hrdinové jsou obyčejní lidé se srdcem na správném místě, kteří musí řešit řadu s chladnou hlavou řadu svízelných životních situací. Na třetí bod mé řeči mě přivedla moje žena, když jsem odcházel z domova za hráčema do kabiny. Ptala se mě kam jdu a když sem ji odpověděl, tak řekla, že jsem blázen. Zeptal jsem se ji, jestli nechce klukům také něco vzkázat a ona na to, no hlavně abyste se z toho fotbalu neposrali. Hráčům jsem to tlumočil s tím, že nevím jestli je tento vzkaz zrovna pozitivní a pak nám všem došlo, že vlastně je.“

Tvůj vztah k Bohemce je mezi tvými hereckými kolegy asi dobře známý. Už jsi někoho z nich nakazil zelenobílou horečkou?
„Tak to nevím. Mě osobně hlavně těší skutečnost, že když se bavím s lidmi co fandí Spartě, Slavii a nebo nějakým jiným klubům, tak od nich vždy slyším vůči Bohemce jen slova sympatie. Určitě to souvisí s tím naším slavným vzkříšením. Záchrana Bohemky fanoušky to je opravdu velký a silný příběh. Pevně věřím, že se nám to jednou všechno v dobrém vrátí. I kdyby se teď stalo to nejhorší a my nakonec sestoupili, ten příběh bude žít dál. Já pochopitelně věřím v záchranu, pro kterou udělám svými hlasivkami a vším ostatním cokoliv.“

V neděli nás čeká pražské derby se Spartou, kterou už jsme v Ďolíčku dokázali několikrát porazit. Vzpomínáš speciálně na některý z těchto zápasů?
„Já si hlavně pomatuju dobu, kdy Bohemka za pana trenéra Pospíchala vcelku pravidelně porážela. To sem si vždycky náramně užil. Pak si také vybavuji naše poslední slavné vítězství, jak Melecký překvapil z neuvěřitelné dálky střelou mezi nohy Petra Čecha.“

Podaří se ti na zápas dostat a nebo budeš muset díky pracovním povinnostem vzít za vděk alespoň televizi?
„V neděli nebudu chybět na tribuně na svém místě a křičet z plných plic. Nějakým zázrakem se stalo, že ani netočím, ani nehraju v divadle. Těším se na skvělý fotbal a bouřlivou atmosféru. Příběh Bohemky je v tuto chvíli silnější než příběh Sparty, takže vyhrajeme!“