Virtuální Ďolíček

A další tradovanou nepravdou je, že do svazu vstoupila Kotva. 

Do svazu přímo vstoupil, respektive byl přijat rovnou A.F.K. Vršovice, který sice přihlásil jednatel Kotvy -- ale to není automaticky jedno a totéž! Navíc měla důvod měnit název? Kotva byla k roku 1905 vcelku etablovaný pojem a svazu její název v ničem nevadil -- načasování (jakož i zcela pomíjený fakt, že kroužek toho jména se hlásí k životu i nadále a A.F.K. neprotestují!!!) dokládá, že důvod ustavit jiný subjekt musel být zcela jinde...

Kotva je zmíněna až při vysvětlení, kde se vzal, tu se vzal, a nesporně dodala většinu hráčů, u funkcionářů už je to diskutabilnější -- navíc takový Otta Bohata, nejslavnější z nejslavnějších "průkopníků" fotbalu ve Vršovicích, podle všeho se vstupem do nově konstituovaného klubu váhal v řádu měsíců, není uveden mezi zakládajícími členy A.F.K. a zjevně není přítomen ani na ustavující valné hromadě, a to se konala v restauraci jeho matky a v domě, kde žil -- alespoň oficiálně ne! Někdo to vysvětluje jeho věkem, ale mezi zakládajícími a zúčastněnými byli i ještě  mladší!!! 

Nebo kde roku 1995 autoři almanachu přišli na informaci, že postoupením J. Brzybohatého na post předsedy se do čela klubu dostal poprvé hráč. Chyby ve jméně bych odpustil (i já jsem podlehl klamu), ale vždyť to byl tehdy asi suverénně nejstarší člen klubu (a zprvu asi jediný otec, proto přezdívka "tatík") -- jediný, který se mohl k roku 1895 považovat za dospělého; kdyby ovšem žil ve Vršovicích...

To hráči prvního týmu z roku 1906 byli před 10 lety hoši ledva školou povinní a nadto dobře polovina z nich se v uplynulém desetiletí do Vršovic (a blízkého okolí) teprve sestěhovávala. Zde je i ve svazovém almanachu do očí bijící nesmysl, přesto je mnohými neustále opisován, což je v pořádku, ale už ne to, že je vše uváděno s tvrzením, že jde o neotřesitelný FAKT.

Dejme tomu, že ve Vršovicích nějaká chlapecká parta honit hadrák již roku 1895, ale pak z řad zakládajících členů klubu alespoň 15 tehdy bylo jen prvnímu předsedovi A.F.K., jenže Hynek (Ignác) Počta zas v době vydáni almanachu nebyl člen I. mužstva, za to kopali jeho dva výrazně mladší bratři... 

Proboha, jen ne almanach z roku 1995, 

kde třeba autoři přišli k tvrzení, že spolek S. K. Kotva byl prokazatelně zaregistrovaný na C. a K. místodržitelství - ano nějaké "Kotvy" zaregistrované byly, ale měla kupříkladu společnost ku pojišťování kapitálu a důchodu na život v Hybernské ulici č. 34 něco společného s vršovickými kopálisty? Ani náhodou! Ba za mě ani ty "obchodní" odbory z Petrůho Dějin československého fotbalu (1946) ne, vždyť kdyby si někdo něco udělal při jakémkoli sportu, tak by hrubě porušil stanovy a přišel by o nárok na jakoukoli podporu!!! 

Dalším tradovaným nesmyslem je, že Kotva sdružovala fotbalisty a cyklisty. Velocipedisté se rekrutovali z nejbohatších, nebo minimálně dobře situovaných vrstev (a nadto měli svůj řádně registrovaný ČKV, který samozřejmě také po radních něco chtěl...) -- kopálisti měli být chlapci co ani neměli na pořádnou merunu. A pokud někdo dokonce spekuluje i o vodácích, tak nemá ani "ánunk" o dobových reáliích. 

První doložitelná informace o Kotvě je z prosince 1904, KDY a "PROČ" si tahle parta dala do názvu Kotvu se dá dlouze spekulovat. Já například vytasil i s teorií, že jim první skutečný kopací míč mohl koupit František Kotva, obchodník a opravář šicích strojů. Je to sice nedoložitelné, ale určitě reálnější, než, že se po Botiči tahali s nějakou pramici k Vltavě; a zpět... :-) 

Stran historie Bohemky bych na wikipedii až tak nesázel, 

na to co vše tam není košér tu není prostor, to že někdo někde něco uvede, neznamená, že je to tak pravdou -- a chystám na to téma celou knihu, kde budu mj. porovnávat to co klub hlásal veřejně, a to co si přiznával interně. A až do roku 1909 se členů AFK nikdy nesešlo více než tři tucty a i to byl jen jednorázový rekord, vesměs byli rádi když postavili dvě mužstva a o čtyřech si nemohli ani snít ještě dlouhá léta po vydání svazového almanachu. To kolika "mrtvejma dušema" a jakými "ciframi" se snažili obalamutit asi nejspíše primárně radnici je občas až k pláči. Pod mediální HOJNOU ÚČASTÍ se na jedné valné hromadě skrývá i pouhých 16 lidí. Patrně přesně tolik lidí ještě roku 1908 uhradilo členské příspěvky, což sice není výslovně uvedeno, ale jde to spočítat z vybrané částky - nebo, dost možná, jich bylo 32, ale pak by všichni uhradili jen a pouze půlku... :-[

Ale k té wikipedii -- jedno asi nejméně kontroverzní -- zkusil se někdo někdy podívat na sčítání obyvatelstva z let 1890, 1900, 1910. Vršovice, že by byly malá vesnice za Prahou?!? Ani řada krajských měst tehdy neměla tolik obyvatel a na přelomu staletí byly již 16. nejlidnatější sídliště Čech!!! A to je ještě odsunovaly Žižkovy, Vinohrady, Smíchovy, Karlíny, Nusle, či Libně, které byly tehdy také ještě spočítány samostatně...

Ještě naposled ke "klokaní" Tiraně

https://archiv.ucl.cas.cz/index.php?path=RudePravo/1952/11/30/6.png

https://archiv.ucl.cas.cz/index.php?path=RudePravo/1952/12/9/4.png 

https://archiv.ucl.cas.cz/index.php?path=RudePravo/1952/12/16/6.png 

první vpravo nahoře, druhé vpravo uprostřed, ale nejprve je někdy (nevím proč) nutno kliknout na stránku čtyři - vítězný přátelák s "Punou" se musí zkopírovat...

Já myslím, že stačí prvé uvedené -- v ostatním není vcelku nic moc zajímavého... :-)

Ve SVĚTU DEVADESÁTI MINUT třeba je -- jenže tam se člověk dozví, že reprezentací byl pověřen vítěz pražského přeboru, což je samo o sobě volovina, ale vůbec nic "proč" :-( 

Ale co mě tam víc rozčiluje, že tamtéž (sv. II., str 69) kritizují útok Bohemky už za předchozí zápas proti Polsku, jakoby se hráči z městského přeboru do reprezentace drali o své (z)vůli... :-[ 

Pravda, do Albánie dorazili už fakticky druholigoví, když Slavia (tehdy Dynamo) zvládla kvalifikaci o ligu (Mistrovství či Přebor republiky) a zelenobílí tím mohli zastupovat Prahu v obnovené druhé lize - resp. tehdy v jedné ze dvou skupin Celostátní soutěže... 

To vše je kolem uvedených stránek v Bohemka je a bude, stejně jako další fotky z Albánie :-)))

Bohemka je a bude sv. I. str. 384-385, Zelenobílé století str. 18-19, 80 let zelenobílé kopané str. 20 a 54 -- na druhý tým "městského přeboru" nedopadli až tak zle... :-)

Dovolím si ještě jednu takovou perličku právě z mistrovské sezóny. Jde mi o zimní turnaj Tatry Smíchov u železničního mostu, kde se v lednu 1983 v zápase Bohemky s reprezentačním výběrem fatálně zranil Jiří Sloup a celé jaro pak absentoval... 

Jde o to, že prakticky všude, kde se o tom psalo, to vyznívalo a vyznívá že Jirku sejmul nějaký nejmenovaný -- a Pospíchalem nepochopitelně přemotivovaný -- vršovický náhradník!!! Jenže skutečnost je taková, že Sloup nastoupil v bílo-zeleném a tím, kdo mu přivodil vážné zranění kolene byl kdosi v červeném a pokud si pamatuji nikdo z Klokanů (nabízeli by se Jakubec, Zelenský, Chaloupka a Čermák; Němec hrál ostravský). Jmenovat nechci, tady se mi už jistota vytratila, ale každopádně to byl reprezentant, který podle mě s Pospíchalem neměl vůbec nic co do činění!!!

Každopádně Ladislav Mužík je už teď se šesti trefami nejlepším střelcem Bohemky v Českém poháru -- tedy pokud to někdo chce zatvrzele počítat teprve až od roku 1993... 

... na Chaloupkových 11 (z let osmdesátých), Panenkových 12 (pokud započteme i pohár československý a jeden gól za rezervu), či Karešových 13 (pokud zahrneme i stejnojmennou soutěž let čtyřicátých) samozřejmě ještě zdaleka nemá :-]

Pokud to pochopím(e) tak, že seminárka bude jen o titulu, tak již uvedené sedí - pak je tu ovšem ještě "Pospíchalův" Fotbal nemá logiku, "Chaloupkův" Chaloupka a mnohé další -- možná do Vánoc by mohl vyjít "Bičovského" Kapitán, kanonýr, fotbalista... 

... a samozřejmě denní tisk, chybným opisováním nepřesně napsaného vznikají bludy a pak se člověk nestačí divit co v takových "kompozicích" občas čte a z nepravd se stávají »pravdy« -- tuším, že jen roku 1995 byly na zadní straně výročního almanachu tři památné výhry, které se nikdy nekonaly (Sparta, Floridsdorfer, Sampdoria) a kolik lidí to dál opisovalo!?!!!