Virtuální Ďolíček

Dobrý večer,

vítejte u Online chatu, kde Vám dnes budu živě odpovídat na Vaše otázky, pár otázek jsme již obdrželi, takže jdeme na to.

Závěrem bych chtěl poděkovat za všechny dotazy a pokud bude zájem, rád zase společně s vámi zhodnotím třeba podzimní část sezóny po jejím skončení. Těším se na viděnou v Ďolíčku!

Dobrý den, jsem trenér, který nechce, aby jeho hráči faulovali. Na rozdíl od některých Bohemáků, kteří chtějí vidět na začátku zápasu samý skluz, nějakou kartu a soupeře na zemi, tak já chci hrát bez faulu, protože si myslím, že tam směřuje vývoj fotbalu. A mimo to nechci standardní situace prostě proto, že my z nich můžeme při této skladbě mužstva snadno dostat gól. Každý faul Hůlky mi proto vadí, natož faul v pokutovém území. Když Lukáš Hůlka přišel, měl těch faulů hodně, ale už dokázal svou hru korigovat a odehrát zápasy, kde neměl odpískaný ani jeden faul. A to samé platí na tréninku. Je to také proto, že je inteligentní kluk a je mladý a v tomto věku ty návyky jdou změnit snáz. Sparta je tedy pro mě minulost a pro mě je Lukáš začátkem října už jiný Lukáš než na Spartě.

Nikdy jsme se nebavili o tom, že bych měl zasahovat na Bohemce do práce mládeže. Osobně si myslím, že je dobré, když je trenér áčka co nejvíce propojen s mládeží. Je to nutné pro to, aby se mladí odchovanci co nejcitlivěji zapracovali na konci dorosteneckých kategorií do áčka. V tuhle chvíli ale Bohemka není schopná pravidelně generovat hráče, které bychom mohli každoročně zařazovat do prvního týmu dospělých. V tuto chvíli tedy podobná práce není na pořadu dne. Tohle jsou problémy vyspělých klubů, Bohemka si ale v tomhle pořád nese následky dlouhodobého konkursu a v úrovni mládeže se mezi ty nejvyspělejší řadit objektivně nemůže. Je to hudba budoucnosti a budu jen rád, když se do toho stavu Bohemka někdy dostane.

My chceme hrát rychle a přímočaře pokaždé, když to jde. I když chceme hrát v některém utkání nátlakově a důrazně, stejně chceme využít každé příležitosti na ten rychlý útok. Z logiky věci je více příležitostí do rychlého brejku proti silnějšímu soupeři. Ale to je i otázka skladby mužstva, mít více možností k obměně sestavy a tím i taktiky. Musíme vycházet z našich možností. Houževnatého a nátlakového fotbalu se nevzdávám, ale pro to je třeba mít v kádru typy a proto tvrdím, že náš kádr se teprve buduje. Potřebujeme pro to útočníka, který bude mít sílu udržet balon a spolehlivě vybojovat souboje hlavou. To byl třeba Honza Holenda, který třeba sám v Bohemce moc góly nedával, ale těžil z něj hlavně Mašek, ale i další hráči. On dokázal rozbořit soupeřovu obranu, navázat na sebe hráče navíc… Nyní typologicky takového máme jen Tetteha, ale ten se zatím nepřiblížil hranici svých možností, protože mu to neumožňuje zdravotní stav. Nyní tedy pro tento styl hry nemáme dobré kádrové možnosti.

Dobrý den, není pravdou, že jsme týmem, na který jde nejvíc střel. Jsme v této statistice uprostřed ligy, a to ještě máme za sebou zápasy na Spartě, se Slavií a v Plzni. Jsme skutečně nejméně střílejícím mužstvem, nicméně si nemyslím, že je to problém posledního roku, hledal bych jeho příčiny mnohem dále. Když jsem mluvil s Daliborem Slezákem, když ještě on v Bohemce hrál, tak měl trenér v jeho časech na výběr z útočných bombarďáků. A když se podíváme teď, tak tu máme Kabajeva, který přišel z podprůměrné soutěže v zimě a z toho tady dva měsíce ještě nebyl, pak je tady Tetteh, který se pořád potýká se zraněními a je mu 20 let, pak je tady Kuchta, kterému je 20 let, a to je všechno. Nejsou tu hráči, kteří v tuto chvíli dokážou bez problémů finalizovat práci mužstva. Neřekl bych, že máme nedostatek možností k finálnímu zakončení, spíš si myslím, že nemáme kvalitu toho finálního řešení, výběru pozice a tak dále. Když použiju příklad Kabajev v Plzni, tak lepší hráč v téhle příležitosti dá gól a mohli jsme vyhrát, on ho nedal a my jsme prohráli. Nebo tyčka s Jabloncem, my jsme měli dva dobíhající hráče, z jabloneckých nedobíhá nikdo, a míč se odrazí od tyče zrovna mezi ně. Je to jen smůla, nebo špatný výběr pozice útočících hráčů? Určitě se najdou situace, kdy bychom mohli útočit ve větším počtu, a na tom je třeba taky zapracovat.

Špekáčky jsme nezrušili, ale děláme je jen, když vyhrajeme. My jsme naposledy porazili Slovácko, tak jsme měli nějakou grilovanou šunku. Od té doby jsme nevyhráli, takže já doufám, že si brzo zase něco opečeme. Speciální teambuildingové akce v plánu nemáme, ale my máme z tohoto pohledu v tuto chvíli tak dobrou atmosféru v mužstvu, že každý odpracovaný trénink je nyní teambuildingová akce sama o sobě. Můžu ale snad prozradit, že až bude svatého Martina, tak společně s dalšími Martiny pozveme mužstvo na svatomartinskou husu.

Za bonusový dotaz velmi děkuji, protože nedávno někde proběhlo, že se Patrik Schick o naší spolupráci vyjádřil negativně. Na Spartě jsem dělal metodického trenéra všech dorostů a měl jsem tehdy Patrika z této pozice pod sebou. Pro mě je on velmi zajímavý, protože jsem měl možnost ho sledovat od raného věku a nyní je v podstatě na vrcholu, co se týče mužstva a soutěže, kde má možnost působit. Já jsem se na něm přiučil a musel jsem změnit jeden svůj názor, že když hráč moc nepracuje a je pohodlný až lenivý a zaměřený spíš na sebe, než na tým, tak že takový bude vždycky. Nevěřil jsem moc na to, že to dokáže jakýkoliv hráč změnit. On nedokázal v dorostu pracovat kontinuálně pro tým ani poločas, natož celý zápas. Měl záblesky naprosté geniality, které ovšem trvaly většinou jen pár sekund za poločas. Prokazoval v nich mimořádný potenciál, ale říkal jsem si, že to nemůže stačit na vysokou úroveň. Byl nepracovitý a neochotný, ale on to dokázal změnit. A řekl bych, že ta změna přišla právě v Bohemians. Pod tlakem toho mužského fotbalu, zdravého prostředí, které v Bohemce je po stránce tvrdé práce, musel svůj přístup korigovat a přidat. Začal podávat úplně jiné výkony jinak mentálně nastaveného hráče, než jsem znal já. To vše vyústilo v to, že se dostal až do Říma, a kdybych byl trenérem reprezentace, tak by pro mě byl jednoznačně kandidátem do základní sestavy. Nicméně i tak si myslím, že po stránce té změny přístupu je jen výjimkou potvrzující pravidlo.

Dobrý den, vezmeme to tedy postupně.

1)     Co se týče autových vhazování, tak je hlavně důležité, abychom po nich zůstali na míči. Pokud se nepodaří rozehrát velmi rychle, tak se z nich netvoří vyložené brankové situace. Taky záleží na tom, v jakém místě hřiště jsou auty zahrávané. Když je to hluboko na vlastní polovině, soupeř presuje, není jednoduché se na míči udržet, stejně tak naopak. Nicméně tady bych zásadní problém neviděl. Co se týče standardních situací zahrávaných do pokutových území, ať už volných nebo rohových kopů, tak by každý trenér chtěl, aby z nich žádný gól nedostal a zároveň aby jich co nejvíc vstřelil. My jsme ze standardní situace dostali branly na Dukle a v Plzni, na Spartě z penalty. Za devět kol jsme dostali tedy dva góly, když nebudeme brát penaltu, která je specifická. V Plzni spíše po chybě brankáře než hráčů. Tam tedy neřešíme nějaký zásadní problém. Naopak jsme ale přímo ze standardní situace žádný gól nedali a to jako problém vidím. I přesto, že si myslím, že naše útočné standardní situace jsou postupem času čím dál nebezpečnější, tak jsou naší slabinou. Je to věcí více faktorů. Jde o to, jak se kop zahraje, jak do standardky hráči vbíhají a jaký mají výběr místa, a potom to samotné zakončení. Já si myslím, že máme průměrné zahrávání, typologicky ale podprůměrné hráče na to, aby se dokázali v té mlýnici prosadit a příležitost potom ještě proměnit. To znamená, že v tomto složení nemůžeme uvažovat o nějakém výraznějším střílení gólů ze standardek. Proto jsme se snažili od začátku sezóny výrazně zlepšit rozehru těchto situací, abychom nějak rozhýbali a narušili postavení soupeřovy obrany, když máme proti sobě soupeře, který má většinou výškovou a váhovou převahu. Snažíme se s tím pracovat, ale to, že máme nula vstřelených gólů, je v každém případě špatně a je tam velký prostor pro zlepšování i v daném složení.

2)      Všechny tréninky Bohemians po mém příchodu jsou s míčem. Součástí každého tréninku je správné zpracování míče, správná manipulace s ním. Snažíme se vytvářet u hráčů správné návyky, přetvářet ty staré a nevhodné. Pro posuzování kvality pohybu a techniky našich hráčů toto ale není vhodný zápas. Proti U21 jsme nastupovali ve velmi unaveném stavu, vůbec nelze porovnávat individuální výkony všech hráčů. Za normálních okolností jsem přesvědčen, že bychom jednadvacítku jednoznačně měli porazit, ale šli jsme do toho tak unaveni, že někteří hráči měli problém vůbec běhat. V tomto stupni únavy jsou všude pozdě, mají problém s míčem, to je pro mě logické. My jsme posloužili čistě jako sparing pro jedenadvacítku, které jsme vyšli vstříc.

3)      Co se týče skladby tréninkového plánu, popsal jsem ho níže. Já třeba nesouhlasím s tím, že když se trénuje více, je to vždy ku prospěchu. Objem musí být přiměřený a musí se dobře pracovat s intenzitou a celý ten proces musí být efektivní. Obecně se ten správný proces měří body a předvedenou hrou a historicky úspěšné týmy nebyly vždy ty, které by nejvíc trénovaly. K úspěchu se lze dobrat různou cestou, každé mužstvo, každý trenér, každý hráč je originál a originální jsou i podmínky pro trénink, nedá se paušalizovat.

Děkuji za důvěru a snad ji nezklamu.

Dobrý den, pojem úspěchu je relativní. Před sezónou byl pro mě úspěch záchrana. Po čtvrtém kole člověk zase chtěl víc, pak jsme zase prohráli s Duklou, to ambice zase snížilo… Kdybych měl odpovídat teď a bez emocí, tak si myslím, že kdybychom skončili na osmém místě, tak by to bylo fantastický.

Hráči mají stanovené individuální plány na základě kondičních testů, a kdo tam má nějaké disbalance či nedostatky, tak na nich musí pracovat. Hráči se tedy scházejí hodinu před začátkem tréninku a po tu dobu musí individuálně pracovat se svým tělem pod dohledem kondičního trenéra. To je fyzická část individualizace. Co se týče té individualizace, kterou asi máte na mysli, tak určitě pochopíte, že je na to třeba personální zajištění. My jsme na tuhle část práce s týmem dva s Daliborem Slezákem, kondiční trenér se v průběhu tréninku musí plně věnovat spíše zraněným hráčům, kteří mají úplně jiný režim než zbytek týmu. Umím si tedy připravit výrazně lepší skupinovou, až téměř individuální práci, ale je to závislé na množství lidí, kteří jsou na to k dispozici. My se tedy snažíme v rámci našich možností do toho individualizaci trochu dostat, což se projevuje v konkrétních osobních připomínkách trenérů i v průběhu tréninků, kdy od nás přímo jednotliví hráči dostávají zpětnou vazbu. Ale aby jednotliví hráči dostávali konkrétní úkoly a během tréninku plnili naprosto odlišné činnosti, tak daleko nejsme.

Obecně mezi lidmi panují nějaké představy o tom, jakým způsobem funguje teoretická příprava na utkání. Většina jich je zprostředkovaných a tedy nepřesných. My si v Bohemce vyhodnocujeme každé naše utkání, každý náš výkon a konkrétní specifické situace, které si vyhodnocujeme i na konkrétních hráčích a konkrétních řadách. Utkání rozebíráme kolektivně, většinou to trvá hodinu či hodinu a čtvrt, a to už někteří hráči mají problém s koncentrací.

Zabýváme se primárně naší hrou. Neříkám automaticky hráčům, co bylo špatně, ale klademe jim otázky, co si myslí, že bylo špatně, jak to mělo být správně, jak to vybrousit… Hráči se fotbal nenaučí tak, že jim někdo umeje hlavu, ale když sami pochopí, co je špatně a jak to zlepšit.

Nezabýváme se vždycky soupeřem. Před některými zápasy dostanou hráči rozebrané nějaké zásadní vzory hry soupeře, nicméně česká mužstva hrají většinou podobně a pokud se nejedná o nějaké specifické činnosti či individuality, na něž se chceme zaměřit, tak rozbor soupeře nevnímám jako vždy důležitý. Hráči se sami dívají na přenosy z ligy, v oku soupeře mají. My se snažíme vést přípravu tak, abychom byli připraveni vždy na všechno. Teorii už máme většinou probranou, nemá nás moc co překvapit, hráči při kontrolních otázkách reagují vždy správně, mají na věc už stejný pohled jako trenéři a hledají správná řešení, ale druhá věc je ta aplikace do praxe. Ne vždy se to podaří v utkání realizovat. A to je proces, se kterým musíme mít trpělivost.

Dobrý den,

Uhříněves je v tomto poměrně specifická, protože je areál na bývalém močálu a proto je v případě vydatných dešťů pravidelně s některými hřišti problém. Nyní nastala specifická situace, kdy v areálu ještě trénovala jednadvacítka, která měla smluvně před námi přednost a tak obsadila použitelné hřiště. Jinak bychom mohli využít umělku, případně stadion v Ďolíčku, kdyby nebyl den po zápase. Doufám, že podobný souběh nepříznivých situací už nenastane.

V rámci přípravy je třeba odlišně posuzovat jednotlivá období. Odlišná je fáze mistrovských zápasů a fáze letní a zimní přípravy. Mikrocykly přípravy se tedy odvíjí od toho, v jakém období se tedy mužstvo nachází. V přípravě se trénuje obvykle víc, i když v mém případě to až tak neplatí, protože já se snažím, aby ten rozdíl byl menší než u jiných trenérů. U nás je ta zátěž v přípravě možná nižší, než někde jinde, ale zároveň se tolik nepoleví v období mistrovských zápasů.

Jako příklad současného mikrocyklu můžu říct, že když máme v sobotu zápas, dáváme volno v neděli, v pondělí jeden trénink, v úterý máme dva tréninky, ve středu jeden, ve čtvrtek jeden, sobota zápas. Mimo to se do tréninkové zátěže musí připočítat všechny pohovory, všechna malování na tabuli, všechna videa vlastní hry či hry soupeře, kondiční přípravu. Naši fotbalisti jsou tak vytíženi maximálně, aby to ještě bylo efektivní.

Pro srovnání můžu uvést, s jakým tréninkovým plánem dosáhl úspěchu mistrovský Leicester. Kdyby to bylo stejně jako u nás, bez vloženého anglického týdne, tak měli sobota zápas, neděle volno, pondělí velmi lehký trénink, úterý dva náročné tréninky, potom ale středa volno, čtvrtek středně náročný trénink, pátek jeden lehký trénink, sobota zápas. V součtu má tedy Bohemka jeden náročný trénink oproti nim navíc. Můžeme se bavit, jestli to bylo či nebylo odpovídající, ale vyhráli takhle Premier League. Vždycky je dobře ve výsledku to, co přinese úspěch.

Dobrý den,

Vy ale máte pravdu a i v utkání v Plzni my jsme byli tím bojovnějším týmem, naběhali a nasprintovali jsme toho v tom utkání víc než Plzeň. A i když já to na tiskovce neakcentoval jako trenér Vrba, tak jsem byl s naší bojovností spokojen. Nicméně Plzeň má kvalitu kádru úplně někde jinde a to, že jsme je donutili, aby zapojili ještě ke své hráčské kvalitě vší silou bojovnost, vnímám naopak jako naši pochvalu.

V prvním poločase jsme předvedli mimořádně kvalitní defenzivu, Plzeň se do nás kombinačně vůbec nemohla dostat. V druhé půli změnila způsob hry, začala dávat množství centrů do pokutového území, poslali tam druhého hrotového útočníka, a pod tíhou těchto centrovaných míčů a tlaku ten zápas otočila. Musela k tomu, jak trenér Vrba řekl, vydat všechny síly, což je pro nás poklona.

Proti silnějším týmům se nám hraje skutečně lépe, protože máme dobře zvládnutou defenzivu v bloku, kvalitně útočit a dávat góly je pro nás nyní náročnější činnost. Vyžaduje to trochu jiné zkušenosti a schopnosti, a tam je objektivně naše slabina. My jsme ve fázi, kdy máme mladé a nezkušené hráče, mužstvo se teprve tvoří a má teprve zárodky mechanismů, které má vytvořeny třeba ta Plzeň po letech, kdy je mužstvo vedeno stejným způsobem a kostra týmu je pospolu dlouhou dobu. Když se podíváme nyní na Spartu, tak vidíme, že ten proces není jen o kvalitě hráčů.

Nyní už musím zpět na hřiště na trénink. Zbývající dotazy tedy zodpovím později, na všechny se dostane. Děkuji všem zatím za věcné a kultivované podněty!

Dobrý den,

černé nebo barevné, to je mi jedno. Doba se změnila, dneska jsou extravagantnější naopak ty černé :-)

Do Bohemky bych nyní bral nejvíc Krmenčíka. Mladý, rychlý, silný, dává góly.

U Lutse bych o poklesu výkonnosti nemluvil, má opakované zdravotní problémy, takže je to pouze otázka udržení si zdraví a schopnosti plně trénovat. U Maška fanoušci i já vnímáme, že jeho výkonnost na podzim je jiná, než tomu bylo v průběhu jara, i když v posledních týdnech se nám zdá, že ta křivka výkonnosti už jde zase trochu nahoru. I proto dostal šanci v zápase s Plzní.

Kocič není na levém obránci výrazný, ale ligovou úroveň má, i když bychom si představovali, že by měl mnohem více podporovat naši ofenzivu. Kabajev je velmi specifický hráč, je to v podstatě samorost bez správně vytvořených návyků z dětství - jak technických, tak taktických. Je to tak specifický hráč, že jsem se v podstatě s nikým takovým ještě nesetkal. Některé parametry jsou nadprůměrné, jiné naopak, a my dopředu nikdy nevíme, jaký výkon v utkání podá. Ale je potřeba si také uvědomit, že na jaře byl v rozhodujících utkáních on, kdo svými góly udržel Bohemku v nejvyšší soutěži.

Hráč Tetteh přišel s velkým tréninkovým deficitem. Potom prodělal dvě zranění, mezitím dvakrát cestoval do Belgie. Dokážeme ho rozběhat, pokud bude schopen kontinuálně trénovat a nezraní se. Jeho potenciál je obrovský, asi největší ze všech, co máme v kádru. Jestli se mu ale podaří jej plně rozvinout, bude záležet na jeho postoji k fotbalu a zdravotním stavu.

Do hlavy nevidím žádnému hráči a Jirásek není výjimkou :-) Snažím se ale s hráči co nejvíce komunikovat, aby se se mnou o svoje pocity co nejvíce podělili.

Na jaře jsem přišel s úkolem zachránit Bohemians, to se povedlo. Jinak už jsem moc pozitivních pocitů z těch jarních utkání neměl. V probíhající sezóně se povedlo vytvořit takový realizační tým, takový kádr hráčů a takové mezilidské vztahy uvnitř nich, že se všichni do práce těšíme a práce nás baví. V celé řadě utkání jsem měl dobrý pocit ať už ze hry, nebo z výsledku. Mrzí mě náš výkon ve druhém poločase s Jabloncem a ztráta tří bodů, mrzí mě náš sterilní výkon na Dukle, kdy jsme hráli jen po vápno soupeře. Samozřejmě mě mrzí vypadnutí z poháru s Vlašimí, i když to beru s lehkou rezervou, protože jsme nenasadili to nejsilnější, co máme, a nemáme rovnocenný dvacetičlenný kádr.

Bohemku určitě lze dostat do první poloviny tabulky. Jednorázově se do může povést i se stávajícím rozpočtem, dlouhodobě ale ne. Povést se to může, když se trefíme do příchodu mladých kluků, všechno si sedne, a uděláme výsledek dříve, než nám je zase bohatší kluby rozeberou. V případě zvýšení rozpočtu na úroveň průměru české ligy se potom z logiky věci dá uvažovat i dlouhodobě o první poloviny tabulky, tak jako se tam pohybuje Jablonec, Teplice, Dukla...

Dobrý den, ohledně Martina už jsem odpovídal a jen bych se opakoval. V minulé sezóně Martin do ligy teprve naskakoval a pro mladého středního záložníka je složité dostat se na tuto pozici a většinou začíná na kraji. Nejinak to bylo se mnou a potkalo to i Martina. Já jsem ale jednoznačně přesvědčen a že tam podává výkony, které jsou pro Bohemians větším přínosem, než kdyby hrál na kraji. Souhlasím, že to není rozdělovač míčů, je to velmi pracovitý hráč s charakteristikou "box to box".

Odpověď je jednoduchá... Kabajev zatím za tři čtvrtě roku vstřelil dva góly, to je realita... Tetteh nám zatím vzhledem k zranění reálně pomohl jen ve dvou poločasech. To je také realita. Zatím jsme na pozici devítky nenašli hráče, na kterého bychom se mohli spolehnout jak zdravotně, tak výkonem, tak i schopností opakovaně střílet góly. Nemyslím si, že by základní problém byl v nedostatku příležitostí nebo v neschopnosti záložníků či obránců šance připravit. Já hráče vidím každý den na tréninku, prostě v současnosti nemáme hráčskou kvalitu v zakončení. V zimní přestávce se budeme snažit přivést hráče, kteří ji mít budou.

Dobrý den, jak jste správně řekl, je to otázka spíše pro Martina. Je to složité, ale vždy záleží hlavně na mezilidském vztahu těch dvou, a my jsme neměli žádný problém před společným angažmá, tak nemáme žádný problém ani nyní v jeho průběhu. Choulostivá záležitost to ale každopádně je.

Dobrý den, Vaníček patří málo velmi talentovaných odchovanců. Za dobu, co jsem tady, udělal velký výkonností vzestup. Zatím dostal příležitost v základu ve dvou utkáních, shodou okolností s mimořádně silnými soupeři, a v obou obstál. Je ale rozdíl naskočit příležitostně a nstupovat v základní sestavě pravidelně. Pevně věřím, že Tonda se na úroveň, kdy bude předpoklady schopen naplňovat stabilně, dostane co nejdříve. Potenciál na to rozhodně má.

Reiterova rychlost je specifická. Není rychlý myšlením, ani rychlostí změn směru. Je rychlý lineárně. Od malička byl zvyklý hrát u lajny a jeho orientace v prostoru není na nejvyšší úrovni. Proto je pro něj o mnoho snazší hrát u lajny, než uprostřed útoku, kde by mohl být v prostoru "ztracen". Myslím, že ho tam můžeme využít v určitých fázích určitých utkáních, v tuto chvíli to ale nevidím jako systémové řešení, dělat z něj útočníka. Vnímání prostoru patří mezi základní hráčské schopnosti a je to něco, co je úplně zásadní, i když fanoušek to obvykle není schopný vnímat.

Dobrý den, na otázku kondice už jsem odpovídal. Mužstvo Bohemians patří kondičně naopak mezi nejlépe kondičně připravené týmy, přičemž jsou k tomu odborné podklady v podobě statistik od firmy Instat. Když ale postavíme do základní sestavy všechny hráče, kteří jinak pravidelně nenastupují, naše úroveň logicky klesá, protože ne všichni jsou na tom stejně dobře. Tak je tomu ale i ve všech ostatních týmech. Když nepostaví to nejlepší, úroveň hry i kondiční připravenosti klesá.