Příspěvek Diskuzního fóra
hrdin napsal:
Dobrý den vážený pane trenére. Loni hrál "váš" Martin (myslím to bez invektiv v dobrém) na kraji a byl velice platným hráčem, za což mu moc děkuji. Určitě podstatně přispěl k záchraně 1. ligy. Přeji, aby ... se mu stejně tak dařilo (samozřejmě ale bez toho zranění) i na "desítce", nebo že Milan Jirásek bude zase brzy předvádět konstantně výkony, které jsme u něj obdivovaly. A oběma přeji hodně štěstí a trpělivosti při práci. K dotazu. Cca před rokem jsme "přestali útočit". Od té doby až na výjimky částí několika zápasů nechodíme do útoku v dostatečně přiměřeném počtu hráčů. V prostoru, kde by měli být krajní obránci, máme teprve záložníky apod. Z toho plynou ztráty míčů, v důsledku čehož jsme se stali nejméně střílející tým. A naopak jeden z týmů, na které jde nejvíc střel. Vidíte to podobně? Pokud ano, co s tím chcete udělat (pokud to tedy nejsou vaše pokyny plynoucí např. z kvality týmu)? A druhý dotaz, proč jste zrušil špekáčky a plánujete nějaké další teambuildingové mimofotbalové akce? :) Děkuji a přeji hodně štěstí a úspěchů. Dovolte ještě bonusovou otázku :) Jak se díváte na kariéru Patrika Schicka? Překvapuje vás, jak se dokázal prosadit a stavěl byste ho v národního týmu, nebo byste preferoval jiné typy útočníků?
Dobrý den, není pravdou, že jsme týmem, na který jde nejvíc střel. Jsme v této statistice uprostřed ligy, a to ještě máme za sebou zápasy na Spartě, se Slavií a v Plzni. Jsme skutečně nejméně střílejícím mužstvem, nicméně si nemyslím, že je to problém posledního roku, hledal bych jeho příčiny mnohem dále. Když jsem mluvil s Daliborem Slezákem, když ještě on v Bohemce hrál, tak měl trenér v jeho časech na výběr z útočných bombarďáků. A když se podíváme teď, tak tu máme Kabajeva, který přišel z podprůměrné soutěže v zimě a z toho tady dva měsíce ještě nebyl, pak je tady Tetteh, který se pořád potýká se zraněními a je mu 20 let, pak je tady Kuchta, kterému je 20 let, a to je všechno. Nejsou tu hráči, kteří v tuto chvíli dokážou bez problémů finalizovat práci mužstva. Neřekl bych, že máme nedostatek možností k finálnímu zakončení, spíš si myslím, že nemáme kvalitu toho finálního řešení, výběru pozice a tak dále. Když použiju příklad Kabajev v Plzni, tak lepší hráč v téhle příležitosti dá gól a mohli jsme vyhrát, on ho nedal a my jsme prohráli. Nebo tyčka s Jabloncem, my jsme měli dva dobíhající hráče, z jabloneckých nedobíhá nikdo, a míč se odrazí od tyče zrovna mezi ně. Je to jen smůla, nebo špatný výběr pozice útočících hráčů? Určitě se najdou situace, kdy bychom mohli útočit ve větším počtu, a na tom je třeba taky zapracovat.
Špekáčky jsme nezrušili, ale děláme je jen, když vyhrajeme. My jsme naposledy porazili Slovácko, tak jsme měli nějakou grilovanou šunku. Od té doby jsme nevyhráli, takže já doufám, že si brzo zase něco opečeme. Speciální teambuildingové akce v plánu nemáme, ale my máme z tohoto pohledu v tuto chvíli tak dobrou atmosféru v mužstvu, že každý odpracovaný trénink je nyní teambuildingová akce sama o sobě. Můžu ale snad prozradit, že až bude svatého Martina, tak společně s dalšími Martiny pozveme mužstvo na svatomartinskou husu.
Za bonusový dotaz velmi děkuji, protože nedávno někde proběhlo, že se Patrik Schick o naší spolupráci vyjádřil negativně. Na Spartě jsem dělal metodického trenéra všech dorostů a měl jsem tehdy Patrika z této pozice pod sebou. Pro mě je on velmi zajímavý, protože jsem měl možnost ho sledovat od raného věku a nyní je v podstatě na vrcholu, co se týče mužstva a soutěže, kde má možnost působit. Já jsem se na něm přiučil a musel jsem změnit jeden svůj názor, že když hráč moc nepracuje a je pohodlný až lenivý a zaměřený spíš na sebe, než na tým, tak že takový bude vždycky. Nevěřil jsem moc na to, že to dokáže jakýkoliv hráč změnit. On nedokázal v dorostu pracovat kontinuálně pro tým ani poločas, natož celý zápas. Měl záblesky naprosté geniality, které ovšem trvaly většinou jen pár sekund za poločas. Prokazoval v nich mimořádný potenciál, ale říkal jsem si, že to nemůže stačit na vysokou úroveň. Byl nepracovitý a neochotný, ale on to dokázal změnit. A řekl bych, že ta změna přišla právě v Bohemians. Pod tlakem toho mužského fotbalu, zdravého prostředí, které v Bohemce je po stránce tvrdé práce, musel svůj přístup korigovat a přidat. Začal podávat úplně jiné výkony jinak mentálně nastaveného hráče, než jsem znal já. To vše vyústilo v to, že se dostal až do Říma, a kdybych byl trenérem reprezentace, tak by pro mě byl jednoznačně kandidátem do základní sestavy. Nicméně i tak si myslím, že po stránce té změny přístupu je jen výjimkou potvrzující pravidlo.