Příspěvek Diskuzního fóra
Bororo napsal:
Hra na 3 stopery není žádná moderní novinka, to už se hrálo v letech 1973 a výše v Anglii, kde to moc neuspělo a hlavně v Jižní Americe, hrál tak i nár. mančaft Brazilie – ale zápas od ... zápasu. Herní systémy se obměňují. Má to jen tu vadu, že málokdo má na každý systém typově vhodné hráče. My to můžeme hrát proti slabšímu soupeři, protože je to útočnější a halfbeci jsou více vysunuti a tím se „zkracuje“ hřiště. Ale právě vysunutí halfbeci jsou v defenzivě problém, protože jejich postavení je jiné než u klasických beků(nechávají kolen větší prostor, netlačí se k lajnám ). Bylo to vidět, když se na chvíli Zlín vzpamatoval, po příchodu Janetzkého po 65min. to hráli po křídlech a problémy jsme viděli. Schumacher i Dostál v tomto čase nestíhali. A to ještě Poznar a Čanturišvili (toho nám nabízel Vlado Poor) de facto „nepřišli“…. Nevím, jestli s kvalitnějším soupeřem to trenér riskne….Hašek i na to (kromě jiného) dojel. Na průběh zápasu se dá reagovat v každém systému. Možná i lépe.
Mne ani tak nejde o ten system jako takovy, ten samozrejme muze byt ucinny, krasne to hral treba pred par lety Juventus, ale spis o jeho vhodnost pro nase obrance. Oni ti stoperi totiz musi umet “chytre” branit, tzn. ve spravny okamzik to roztahovat tak, aby co nejvice pokryli ty odkryte kraje a neupadalo to do permanentnich 5 obrancu. Ten prostredni nemuze byt jen zajistovac, to musi byt frajer, co neprohraje souboj, ubeha a ubrani nejvetsi prostor. A navic musi byt vsichni schopni tvorit hru dopredu tak, aby nahradili chybejiciho zaloznika (Kveta) nebo utocnika (Necase). Napr. Zlin diky tvorivym schopnostem jejich 3 stoperu casto ztracel trivialni mice a my na tom v nekterych zapasech nebyli jinak.