Příspěvek Diskuzního fóra
Jde nám všem o jednu společnou věc a to je rekonstrukce Ďolíčku a záchrana Bohemky. Nebuďme rozdělení, buďme jednotní. Náš klub, za který jako fanoušci dýcháme, potřebuje společný cíl a tím je zachování existence slavného klubu a stadiónu pro X dalších generací. A pro mě má podporu každý jedinec, který to s Ďolíčkem myslí dobře a něco pro to dělá. Můžeme nadávat na to, že vize klubu není vrátit se v dohledné době na absolutní výsluní, jako tomu bylo v osmdesátých letech, můžeme nadávat na to, že nemáme mládež, která by produkovala hráče do A týmu, můžeme se pozastavovat nad tím, v jakém stavu je naše obranná hra a brankářský post. Od toho je toto diskuzní fórum, aby se diskutovalo a každý napsal svůj názor dle libosti. Ďolíček však vnímám jako epicentrum všeho kolem Bohemky a mám k němu osobní vztah, který dokáže pochopit jenom Bohemák. Táta mě vzal poprvé na Bohemku, když jsem chodil do školky, trénoval nás Petržela a vytvořil jsem si k Bohemce pevný vztah. Neumím si představit, že by Ďolíček nebyl. Byl jsem skoro na všech jednáních na Praze 10, na Magistrátu HMP, vynechával jsem přednášky a semináře na vejšce, jen abych byl přítomen na jednání o Ďolíčku. Věřím tomu, že všichni zde diskutující milují Bohemku a Ďolíček a věřím i tomu, že to jednou dobře dopadne, protože tento klub si zaslouží mnohem víc, než jsou neustálé existenční problémy.