Virtuální Ďolíček

Reporáž

Kdo si v nedělním dopoledne udělal čas a přišel shlédnout utkání mezi hostující Spartou a domácí Bohemkou, určitě svého času nelitoval.

Tento zápas v plné své kráse ukázal, jak je pro výkon našich kluků důležitá psychická stránka. Již při úvodním rozcvičení bylo ve tvářích mnoha hráčů vidět, že si pamatují podzimní výsledek a jméno Sparta nahání větší respekt než by bylo zdrávo. To se projevilo i v začátku zápasu, kdy si Sparta vytvořila tlak a my jsme se z míče na našich kopačkách příliš neradovali. Důležitou věcí ovšem bylo, že jsme během této "hluché doby" neinkasovali branku. Postupem času jsme se začali osmělovat a dokázali sami sobě, že můžeme hrát i dopředu a vytvořit tlak na brankáře soupeře. Největší rozdíl mezi oběma týmy byl ovšem znát po celou dobu zápasu. Zatímco my jsme se prezentovali dobrou hrou v poli, která ovšem nebyla podpořena dobrým zakončením, tak Sparta si v našem prostoru okolo branky velké starosti nedělala a její akce skončili téměř všechny, ať už lépe, či hůře, zakončeny. To se samozřejmě projevilo i ve skóre, protože my jsme sice dokázali dostat míč do gólové pozice, ale důraz, přímočarost a kvalita nebyly pojmenování, která bychom si mohli přišít na dres. Zato Sparta zásluhou Tomáše Topola šla do vedení, když se pohledně obtočil okolo obránce a velmi dobře umístěnou střelou stanovil stav utkání na 1:0. Do konce poločasů jsme nesložili zbraně a dále pokračovali v naší hře, ale bohužel řešení našich možností nemělo gólovou kvalitu, a když se ani několik následných střel Sparty neujalo, šlo se do kabiny za stavu 1:0 pro hosty.

O poločase jsme kluky pochválili, ale pořád jsme se snažili je přesvědčit o tom, že mohou jít do soupeře daleko důsledněji a nenechat je hrát jejich hru. To se ve druhém poločase dařilo, naše hra měla opět dobré parametry a spolu s hráčskou vyzrálostí Sparty měl zápas velmi dobrou úroveň. Cítili jsme šanci na vyrovnání, ale kdo udeřil, byla Sparta. Nutno říci, že tato branka nebyla příliš vypracovaná, protože byla po odkopu brankáře a jedné hlavičce, každopádně platila a před námi bylo dvojbrankové manko. Naše šance se tím snížily, ale v té době jsme již měli vybudované sebevědomí a kluci věděli, že jsou schopni vstřelit branku. To se i povedlo a nutno podotknout, že to byl nádherný pohled. Grossmann přistrčil do běhu Novákovi, který šel sám na brankáře, ale dobře vyhodnotil situaci a přihrál Žambůrkovi, který se do prázdné branky nemýlil 1:2. Tento stav ještě více zvedl hladinu adrenalinu v žilách a hráči ze sebe v honbě za srovnání vydávali maximum. Bohužel právě to se nám stalo v konečném součtu osudným. Kluci se nechali trošku strhnout zápasem a ve snaze o útočení zapomněli na zadní vrátka. Třetí branka Sparty, totiž padla po naší šanci, kdy Novák centroval a hráči hostí si jen tak tak nesrazili míč do vlastní branky. Následný roh Sparta odvrátila, ale vzadu jsme nechali za sebou dva hráče, ke kterým se dostal odražený míč a tato situace pro ně nebyla velkým oříškem - 1:3. Po této brance se do naší hry vloudila dávka chaosu, čehož soupeř využil ke stvrzení skóre na - 1:4.

Martin Vanko "Dnešní zápas musel každého, kdo přišel bavit. Ve hře bylo nasazení i kvalita. Nám se dařilo hrát dobrý kombinační fotbal, kterému sice chyběla třešnička na dortu, ale takový bohužel někdy fotbal bývá. Hlavní je, že po zápase každý, kdo nastoupil, mohl odejít ze hřiště s hlavou nahoře, protože věděl, že do zápasu vložil vše. Když si k tomu připočteme ještě kvalitu soupeře, vychází nám kvalitní podívaná. Dneska nás určitě mohou mrzet inkasované góly, ale to, že dostaneme gól, protože chceme útočit, není ostudou. Jsem rád, že se dnes dařilo brankářům, obraně, záloze i útočníkům, i když určitě by mohl být gólový příspěvek vyšší. Přejme si, aby takovýchto zápasů bylo, co možná nejvíce."