FORTUNA:LIGA (Bohemians Praha 1905)
Bohemians Praha 1905
4:1 (2:1)
Baník Ostrava
neděle 17. října 1982 0:00
Branky
7. Němec, 40. Prokeš, 53. Mičinec, 90. Jakubec - 10. Antalík.
Rozhodčí
Kosár - Mazanec, Valach.
Diváků
12000.
Bohemians
Borovička - Jakubec, Prokeš, Bičovský, Ondra - Chaloupka, Zelenský (46. Koukal), Sloup - Němec (83. Levý), Čermák, Mičinec.
Baník
: Michalík - Pěcháček, Vojáček, Radimec (78. Šrámek), Ondráček - Odehnal (55. Lička), Antalík, Knapp, Šreiner - Daněk, Válek.
Místo zápasu
Ďolíček

Reporáž

Reportáž:

Sobotní duel dvou žhavých kandidátů na titul vyzněl jednoznačně pro domácí fotbalisty. Ti si se soupeřem poradili svým typickým způsobem. Od začátku převzali taktovku, vydali se na zteč, vypracovali si nespočet brankových příležitostí a vstřelili i čtyři pěkné góly. V hledišti sledovali zápas i špióni ze St. Etienne a FC Valencie. Francouzi museli jet domů trochu vystrašeni, Španělé naopak ukolébáni. Vždyť rozdíl ve výkonu obou protivníků, Bohemians a Baníku, byl opravdu veliký.

Klokani neměli prakticky ve svých řadách slabin. Borovička, jenž v tomto střetnutí vystřídal Hrušku, nese sice trochu viny na inkasované brance (bombu Knappa nechtěl vyrážet, ale  míč mu vypadl z náruče před dobíhajícího Antalíka), ale potom se v průběhu hry zlepšil. Ve   středu obrany plnil Bičovský roli rozehrávače, Prokeš platil na útočníky protivníka svou řízností a nekompromisností. Oba krajní obránci, Ondra a Jakubec, byli častými hosty v Michalíkově trestném území, v roli falešných křídelních útočníků se cítí jako ryby ve vodě. Ve středu pole vydržel v plném tempu bojovat po celých 90 minut Sloup; Chaloupka se rozehrál sice až po přestávce, ale potom nadělal obraně hostí dost potíží. Zelenský podal opět nadprůměrný výkon, škoda jeho zranění. Musíme jen doufat, že bude do středy v pořádku, jinak by klokanům ve středečním pohárovém utkání v St. Etienne hodně chyběl.

Nejlepším hráčem na hřišti byl tentokrát Čermák, každý jeho nájezd na Michalíka byl nebezpečný, každý zaváněl gólem. Neúnavně bojoval, s míčem běhal rychleji než kdy jindy, přihrával, uvolňoval spoluhráče, střílel. Dokazoval starou pravdu, že fotbalista po třicítce nepatří do starého železa. Němec po pravé straně útoku nebyl po zranění ještě ve své kůži, už jsme ho viděli zahrát lépe, nijak neoslnil ani Mičinec. Ale oba vstřelili po brance, a tak splnili úkol útočníků.

Ostrava se snažila eliminovat útoky Pražanů už ve středu pole. Čtyři záložníci měli vzít vítr z plachet klokanům už při zakládání útočných akcí, oba rychlonozí útočníci pak čeřit vodu před Borovičkovou svatyní. Ale tento tah Ostravě nevyšel. Druhá vlna zahrála vyloženě slabě, Daněk a Válek na hrotu si prakticky nekopli. Z celé šestice snese přísnější měřítko pouze Knapp, i když mu ku konci už docházely síly. Ale ten jediný dokázal míč v pravou chvíli podržet, rozhlédnout se a přesně přihrát, ostatní jen povinně odevzdávali míč soupeři. Přetížená obrana dlouho odolávala, dlouho se bránila vysoké porážce, nakonec však kapitulovala.

Klokani vyslali na Michalíka 24 střel, z toho dvanáctkrát mířili mezí tři tyče, vstřelili čtyři góly a jednou nastřelili tyč. Kopali také 10 rohů, zatímco soupeř jen jeden. Do vedení se dostali brzy po zahájení hry po obléhání a ostřelování branky. Akci začal Čermák, uvolnil Němce, ten trefil tyč, odražený míč vrátil Mičinec opět Čermákovi, který znovu vystřelil a Němec jeho ránu prodloužil do sítě. Vzápětí bylo ale skóre srovnáno: Knapp vyslal na Borovičku bombu z dobrých 25 metrů, u vyraženého míče byl nejdříve Antalík a bylo to 1:1.

Vyrovnání domácí fotbalisty nesrazilo nijak k zemi, naopak ovládli na dlouhé minuty hru, usadili se před Michalíkem a ostřelovali jeho svatyni. Příležitost měl Němec (Radimec mu ukopl v posledním okamžiku míč), potom vyzkoušel reflex Michalíka Sloup nádhernou hlavičkou, do šance se dostali Chaloupka, Čermák, znovu Němec. Gól se zrodil až těsně před přestávkou, kdy Bičovského přímý volný kop doklepl do sítě zblízka Prokeš.

Ve druhé půli se obraz hry nezměnil. Na jedné straně se vyznamenával Čermák, na druhé pak Michalík řešil jednu ošemetnou situaci za druhou. Nakonec, i když si poradil s penaltou Bičovského, musel kapitulovat ještě dvakrát, překonal ho nejprve Mičinec, potom Jakubec.
Do rámce zápasu nezapadl rozhodčí. Skoro neběhal, jen vyklusával kolem středového kruhu, od událostí byl vždy vzdálen pěkných pár metrů. Připustil tvrdou hru, neodpískal řadu faulů, naopak přerušoval hru, když se na hřišti nic neudálo. Nařídil penaltu po nevinné srážce Pěcháčka s Koukalem, po sražení Koukala Radimcem ve čtverci Ostravy však nechal ve hře pokračovat.