Hašek ml.: Máme na čem stavět

Vršovické derby popisuje Martin Hašek mladší.

Hašek ml.: Máme na čem stavět

Pocity z derby sdělil po jeho skončení středopolař Martin Hašek. Jak viděl průběh utkání a zkušenosti s tuhou zimou, která utkání doprovázela. Vše v rozhovoru.

Ve druhém poločase jsme se zlepšili a vytvořili si velké šance.Co k tomu říci? Ještě bych se vrátil k první půli, v níž jsme nehráli dobře. Byli jsme nervózní, chybělo nám sebevědomí. Nevytěžili jsme z utkání co jsme mohli a také na co jsme měli. Těžko určit, čím to bylo způsobené. Možná nervozitou, zároveň jsme se nemohli dostat do zápasu. Na začátku utkání jsme ztráceli míče, měli hodně standardních situací na těžkém terénu, což jim vyhovovalo. Jsou hodně silní v osobních soubojích. Toho prvního poločasu je škoda, alespoň jsme ho měli uhrát na remízu. V pětačtyřicáté minutě jsme obdrželi branku, takový gól vždy zamrzí. Chybělo pár minutek. O poločasovou pauzu jsme mohli dát hlavy dohromady a zvednout se. Druhý poločas jsme šli více s kůží na trh, hráli jsme dle našich možností, sebevědomě, byla v nás touha vstřelit branky. I přes velké šance se nám nepodařilo nějaký gól dát. Barťas ve skluzu od tyče do tyče, už jsme všichni zvedali ruce. Pak Žeňa, kterému míč pravděpodobně skočil, protože jinak by jeho střela neskončila šest metrů vedle. Mrzí nás to, ale po druhém poločase máme na čem stavět. Určitě bychom po zápase neměli mít hlavy dole a být rozhození nebo smutní.

Čekalo se vyhrocené derby, ale nebyly některé zákroky slávistů až za hranicí určité regulérnosti?
Člověk vidí situace v emocích na hřišti, takže těžko soudit. Nechci se k tomu moc vyjadřovat hned po zápase. Až uvidíme inkriminované momenty na videu, tak bych se do takového komentování mohl pustit. Na trávníku fauly vidíme jednou v rychlosti s emocemi a také trochu zkresleně.

Byla velká zima. Hrál jsi už vůbec v takovém počasí někdy? V deváté minutě navíc přišla pauza při kontrole videa.
Možná jsem už takovou zimu zažil na hřišti, ale určitě ne v mistrovském utkání. Pauza nebyla úplně příjemná, ale člověk je na hřišti dost zahřátý. I když byla pauza dvouminutová, občas jsme si poskočili a trochu se pohnuli. Neviděl jsem to jako nějaký obrovský problém.

Slavii jsme ve druhém poločase nepustili do větší šance. Během celého zápasu nás překonala střelou ze střední vzdálenosti, ale v šestnáctce nás nepřekonala.
V první půli byli nebezpeční díky standardním situacím, ve kterých jsou silní. Mají hodně vysokých silových hráčů. Ze hry nás neohrozili. Po přestávce pak až na konci, když jsme hráli prakticky na dva obránce. Dostali se do nějakých protiútoků, ale hráli jsme už vabank. Do nějaké osmdesáté minuty jsme je do ničeho nepustili, s tím můžeme být spokojeni. Slavia je mužstvo ze špičky tabulky, má hodně drahých a kvalitních hráčů. Posledních deset minut se už hra strhla v chaos, čas nám ubíhal.

V Edenu jsme porazili Slavii naposledy v roce 1993. V tu dobu nebylo šest hráčů ze základní sestavy ještě ani na světě (Hůlka, Hašek ml., Reiter, Mašek, Vaníček, Nečas). Představoval tento fakt motivaci navíc?
O tom jsem ani nevěděl, takže to motivace navíc ani být nemohla (smích). Myslím, že jsme ji asi ani nepotřebovali, každý věděl, co je v sázce.