Před třiceti lety se s Bohemkou loučil Tonda Panenka

Připomeňte si utkání Bohemians - Rapid Vídeň.

Kdo dokázal sám vyprodat Ďolíček? Na koho se přišlo podívat 16 tisíc fanoušků? Komu příznivci Bohemians fandili i když hrál proti jejich mužstvu? Samozřejmě, nejslavnější fotbalista v historii klubu, nejslavnější klokan všech dob. Loučil se při utkání s Rapidem Vídeň. Padaly krásné góly, tekly slzy dojetí a tribuny skandovaly „Ať žije Tonda!“.

Tento článek bude osobní vzpomínkou, nelze jinak. Ještě dnes, když tyto řádky píšu, mám slavnostní pocit. A to už od té doby uteklo skoro třicet let. Marná sláva, Tonda byl jen jeden. Jeho loučení zasáhlo všechny, kteří tehdy do Ďolíčku přišli.

Bylo úterý 12. května 1981, krásný sluneční večer. Přestože se hrálo až od šesti, pod hodiny jsem přišel už brzy odpoledne. Kdybych dorazil později, riskoval bych, že se na svoje oblíbené místo nedostanu. Lístky jsem si radši koupil dlouho dopředu a udělal jsem dobře. Vyprodáno! Narvaný stadion - a to se, prosím, hrál přátelák. Všichni přišli kvůli jednomu hráči. Takovou magickou moc měl nad svými fanoušky Antonín Panenka.
Je to už půl roku, co skončil v Bohemce a v dvaatřiceti letech přestoupil do Rapidu Vídeň. Jaký paradox: odešel do klubu, který stejně jako Bohemka vyznává zelenou a bílou barvu. Když odcházel, spousta lidí tomu nemohla uvěřit. Vždyť Panenka, to byl symbol Bohemky. A teď, kdy jsme jenom četli, jak si ve Vídni vede, ho zase uvidíme doma. Na stadionu, kde vyrůstal a kde prožil nejhezčí chvíle kariéry.

Ďolíček byl jeho stadion. V jednom rozhovoru dostal otázku, kde se mu hraje nejlíp. „Mám rád fotbalové prostředí,“ odpověděl. „Když vystřelím na Bohemce, a je to, dejme tomu, pěkná střela těsně vedle, míč zaletí mezi lidi. Jen to zahučí, vznikne vír. všichni uhýbají, okolí se třeba i baví tím chvilkovým chaosem.“

Ale teď už obě mužstva nastupují. Hlasatel oznamuje sestavu domácích: „Číslo jedna, Jan Poštulka, dvě... tři... a teď to hlavní... číslo osm... ANTONÍN PANENKA!“
Je to tak, Panenka nejprve nastupuje za svůj bývalý klub. Sestava: Poštulka - Ondra, Bičovský, Prokeš, Rosický - Panenka, Tábor, Chaloupka - Němec, Klouček, Dušan Herda. Za Tábora přišel v 24. minutě Mičinec, za Herdu v 46. minutě Roubíček. Rapid má na pravém křídle bývalého slávistu Františka Veselého, Panenkova spoluhráče ze zlatého mistrovství Evropy 1976.

Dopředu se vědělo, že Panenka bude hrát za Bohemku zhruba čtvrthodinu. Rozloučí se gólem? V 9. minutě střílí Keglevitz a hosté vedou. V 15. minutě je faulován Chaloupka - penalta! Kdo jiný na ni může jít? I když vlastně o nic nejde, fanoušci trnou. Teď to tak zvorat... Ale kdepak, Tonda střílí jistě, přesně. Vyrovnáno.

A teď se zápas přerušuje. Lidé na hlavní tribuně vstávají, celý stadion tleská. „Ať žije Tonda, ať žije Tonda!“ Když se rozhlédnu, vidím spoustu dojatých tváří, lesknoucí se oči. Panebože, říkám si, vždyť on nás všechny rozbrečí.

Vedení klubu se oficiálně loučí, Panenka dostává spoustu darů, harmonikář Franta Vyhnal vyhrává přímo na hřišti. Hlasatel volá „zasloužil ses o Bohemians, děkujeme!“, Tonda svléká zelený dres Bohemky a obléká si bílé tričko Rapidu. To je nejdojemnější chvíle, potlesk se stupňuje.

Až po dlouhé přestávce se zase začíná hrát. Je to nezvyklý pohled, Panenka proti svým, na jeho místo v záloze se postavil Levý.

Těsně před přestávkou byl sražen Veselý, další penalta, tentokrát proti Bohemce. Opět si míč staví Panenka, opět diváci trnou, že se netrefí. Člověk by se nemohl divit, kdyby ho přemohly emoce. Přesná střela, gól, 2:1 pro Rapid.

I když je to exhibice, Bohemka nechce prohrát. Ve druhém poločase bleskově otáčí skóre: 76. minuta Prokeš 2:2, 78. minuta Klouček 3:2. Ovšem ani Rapid, a především Panenka, nechce prohrát. Blíží se fotbalový vrchol utkání.

Běží 82. minuta. Táhlý centr, nevypadá to nijak nebezpečně. Panenka přibíhá zleva do pokutového území, a když je zhruba v jeho rohu, míč se k němu snáší. Naznačuje střelu levačkou, obránce se vrhá proti němu, Tonda si míč z výšky stáhne, přehazuje na pravačku, podívá se, jak brankář dělá krok dopředu, aby zmenšil úhel - a přes celou šířku brány posílá falšovaný oblouček přímo do šibenice. Gól roku, gól desetiletí!
Tribuny vybuchují, jako kdyby právě vyrovnala Bohemka v rozhodujícím zápase o titul. A znovu: „Ať žije Tonda, ať žije Tonda!“ Zápas končí remízou 3:3. Nikdo neodchází, loučení pokračuje, Panenka se zdraví s protihráči i diváky. Nikomu se nechce domů, vzpomíná se na krásné akce a góly Antonína Panenky v dresu Bohemians.

Třeba...
... gól Slovanu na 1:0, při němž se zranil a skončil na nosítkách
... hattrick proti Frýdku-Místku při výhře 3:0
... vítězný oblouček přes brankáře Netoličku z Dukly za stavu 2:2
... dva góly Slavii za stavu 1:3: pět minut před koncem přímo z rohu a v poslední minutě z trestňáku
... vítězný gól na Slavii za stavu 1:1 dvanáct minut před koncem
... čtyři góly Werderu Brémy v Interpoháru při vítězství 5:1 (penalta, trestňák, zdálky a oblouček přes brankáře)
... trestňák přes zeď s Ipswich Town v Poháru UEFA
... závěrečný gól bombou k tyči pří rozdrcení Interu 9:1
... poslední ligový zápas v Ďolíčku s Baníkem, výhra 4:1 a krásné centry z trestňáků, po nichž padly dva góly...

Bylo toho hodně, čím Antonín Panenka nadchl fanoušky.







Petr Nečada