90 písmenek

Fanouškovský komentář k období "Vejsadovy vlády".(foto)

Ne všechno, co je legální, je také mravné. Jistě, bylo by zajímavé, kdybychom měli právní řád, který se zcela shoduje s mravními hodnotami společnosti. Avšak možná bychom shledali, že to přináší více mínusů než kladů. Máme sice to štěstí, že žijeme ve společnosti, která byla dlouhou dobu formována židokřesťanskými hodnotami, a tak se mravnost s legálností v mnohém prolíná, přesto je studentům práv hned v prvním ročníku vštěpováno, že soud nesoudí podle spravedlnosti, ale podle práva.

Právo je minimum morálky. Nebo se to přinejmenším dlouhá léta tradovalo. Avšak hollywoodští scénáristé, kteří dokážou zintenzivnit podněty přicházející z každodenní skutečnosti, nám krásně dokazují, že dokážeme za morální pokládat skutky, které jdou jasně proti zákonům. Jak jinak se totiž dívat na celé zástupy srdnatých lupičů a v poslední době i šarmantních lupiček, jež se chystají přivlastnit si obrovské jmění kdekteré banky, nadnárodní korporace či zlého milionáře (kupodivu ve filmech ty hodné nikdo neokrádá…).

Asi se ptáte, k čemu tak obsáhlý úvod. Před čtrnácti dny jsem pravděpodobně z pouhé nerozvážnosti napsal krátký článek Výhodné? Jak pro koho..., ve kterém jsem se podivoval nad obchodním talentem pana Vejsady. Použil jsem v něm i větu: „Abychom byli k holohlavému exmajiteli spravedliví, jeho vstup do Bohemky, jakkoliv podivný, jistě nepřišel v období, kdy všechno perfektně klapalo.“ Otevřeně teď přiznávám, že jsem měl jen mlhavé povědomí o všech okolnostech, které vstupu pana Vejsady do Bohemky předcházely a s úžasem nyní konstatuji, že by skutečně vydaly na celovečerní film.

Vraťme se teď v krátkosti do roku 2002. Vlastníkem Bohemky je už nějaký ten pátek Pavel Švarc. Přestože je pro něj klub srdeční záležitost, postupně zjišťuje, že fotbal v českých podmínkách je neutuchající žrout peněz. Kolem Bohemky, či přesněji kolem Pavla Švarce, se motá i pan Vejsada. Jelikož pan Švarc úspěšně předstírá korektní jednání, nebrání se obrátit se při shánění finančních prostředků i na pana Vejsadu. Ten nejenže je schopen půjčit dva miliony korun, navíc přislíbí i bohatého investora, který má zájem odkoupit akcie Bohemky za 30 milionů.

Sedmnáctého června je podepsána mezi Pavlem Švarcem a společností EURO GRILL s.r.o. (jejímž jednatelem je Vejsada) kupní smlouva, kdy předmětem koupě jsou zatímní listy, které prodávajícího opravňují k obdržení listinných nezaknihovaných akcií Bohemky. Kupní cena je již zmíněných 30 milionů s tím, že 2 miliony jsou vyplaceny hned, zbytek do 30. 9. 2002. Smluvní stany se dohodly, že zatímní listy uloží u společnosti GOMPA. Smlouva samozřejmě myslela i na to, co se stane, když druhá část (tedy 28 mil. Kč) kupní ceny nebude uhrazena. Doslova v ní stojí: „V případě, že se neuskuteční platba do 30. 9. 2002…, vrátí Gompa s.r.o. zatímní list prodávajícímu…“

V bodě V. RŮZNÉ se pak Pavel Švarc zavazuje, že bez písemného souhlasu pana Vejsady nepřistoupí na žádné finanční závazky pro FC BOHEMIANS PRAHA a. s. a že nebude činit žádné transfery hráčů ani nebude přijímat žádná jiná personální rozhodnutí.

Stěžejním pro celou kauzu je první věta třetího odstavce bodu V., a proto si ji až na komentáře v závorce dovolím ocitovat: „V případě, že PRODÁVAJÍCÍ poruší svoje povinnosti vyplývající s ustanovení (ano, smlouva skutečně obsahuje předložku s – alespoň víme, kdo smlouvu koncipoval…) této smlouvy, souhlasí s tím, že zbytková platba uvedená v čl. III odst. 1 písm. B (tedy 28 milionů Kč) bude kupujícím považována za smluvní pokutu a nebude vyplacena.“

V tomto znění byla smlouva podepsána, Pavel Švarc se těšil na své miliony. A 30. 9. 2002 navštívil Vejsada Švarce s tím, že jeho společnost má už potřebné peníze na účtu, potřebuje však 3 dny navíc, aby peníze bezhotovostně převedl. Pavel Švarc pak podepsal 90ti písmenný dodatek ke smlouvě, který mu změnil život.
Získaný čas totiž sloužil pouze k uplatnění smluvní pokuty, na jejímž základě se pan Vejsada dostal k akciím Bohemky. Jistě, chvíli to ještě trvalo a bude dost času rozebrat, které kroky byly na cestě učiněny. Každopádně, popsaná smlouva byla oním vykročením. Nejen na cestě k získání akcií Bohemky, ale i směrem k naprosté amorálnosti. Není mým úkolem zastávat se pana Švarce. Nikdy jsem se s ním nepotkal, necítím se mu nikterak zavázán a konec konců byl za své kroky potrestán soudem (více zde). Švarc jednal nelegálně, a přesto, když vypráví, že do účetnictví vkládal falešné faktury, aby mohl vyplácet prémie hráčům či platit přestupy, mnoho lidí to chápe. Vejsada možná nelegálně nejednal. Alespoň za to nebyl soudem potrestán (tedy přinejmenším do této chvíle ne). Každopádně když se seznamuji s úlisným jednáním, které mělo jediný cíl, a sice podvodně ovládnout fotbalový klub, nemůžu se ubránit naprostému zhnusení.

Milan Mraček – Klokanhugo
milanmracek@email.cz

P. S.: V reakci na můj článek Kde že jsou ty peníze? V P… pan Vejsada nabídl, že mi ukáže veškerou dokumentaci včetně důkazů. Beru ho tedy za slovo a zveřejňuji svůj mail, kam může veškeré materiály zaslat.