Virtuální Ďolíček

Záložník Jan Kovařík hodnotí remízu v Jablonci.

Remízové utkání s Jabloncem zhodnotil Jan Kovařík, který na Střelnici dříve a působil a v utkání se výrazně podepsal pod několik momentů.

Utkání se vyvíjelo obdobným způsobem, jako to s Plzní...
Byl to složitý zápas. Ostatně na půdě Jablonce tomu nebývá nikdy jinak. Bohužel jsme ale podruhé za sebou ztratili poločasový náskok. Je to hrozná škoda, protože z těch dvou zápasů se dalo vytěžit víc, než jeden bod. Bohužel se nám v obou případech nepodařilo utkání dohrát. Ve druhých poločasech nejsme tolik aktivní, vypadáváme ze hry, z čehož pramenily situace před naší brankou. Teď naštěstí máme bod, ale příště už ale musíme vyhrát.

Těsné vedení jsme drželi relativně dlouho...
Jakmile vedete jen o gól, tak "smrdí" vyrovnáním jakákoliv situace před vlastní brankou. Stačí jedna chyba, odražený míč a celá snaha může vyjít vniveč. Samozřejmě bychom nejraději náskok pojistili dřív dalšími brankami a nedohrávali zápas za těsného náskoku.

Jak jsi viděl penaltovou situaci, ze které Jablonec srovnal?
Holík si přede mnou hodil míč na pravou nohu a odcentroval. Já ještě centr trochu přizvedl, ale ve finále jsem situaci úplně dobře neviděl. Jen jsem zahlédl, že došlo k souboji. Stejně tomu bylo i u pokutového kopu, který jsme v závěru kopali my. Nemůžu hodnotit ani jeden ze zákroků.

Zápas jsme měli relativně pod kontrolou, jenže nakonec během pěti minut mohla celá snaha vyjít vniveč, když Čvančara vstřelil druhý gól Jablonce...
U té branky jsem udělal chybu já. Chtěl jsem situaci ještě vyřešit kombinací s Vladislavem Levinem, ale bohužel jsem mu to dal špatně. Stále jsem ale věřil, že dokážeme alespoň srovnat. Byl jsem pochopitelně smutný z té chyby, ale za bod jsem rád. Příště si ale nesmíme nechat náš náskok utéct. Musíme být aktivnější na míči, abychom nehráli o výsledek v devadesáté minutě.

V nastaveném čase ses ujal exekuce pokutového kopu. Chtělo to velkou odvahu?
Několik hráčů bylo na penaltu určených. Ale kdyby si věřil někdo jiný, tak si míč vezme a jde kopat. Musím říct, že jsem dostal chuť odčinit tu chybu při druhém inkasovaném gólu. Jsem rád, že jsem udržel nervy a penaltu proměnil. Zprvu bylo v mém úmyslu ji kopnout doprostřed, neboť brankář v devadesáté minutě vždycky skočí. Těsně před rozběhem jsem se ale nakonec rozhodl, že raději střelu utáhnu k tyči. V Plzni jsem jich moc nekopal. Jinak si ale myslím, že standardní situace nezahrávám úplně špatně.