Byl to nevídaný zápas

Posledních sedm druholigových utkání Bohemka neprohrála. Ovšem pět zápasů z toho skončilo remízou. Ta poslední s Vítkovicemi byla úplně zbytečná. Přesto byli hráči Bohemians po boji odměněni potleskem diváků. Dvě tyče, jedna boční síť, tři samostatné nájezdy - to vše svěřenci trenéra Uhrina trefili a zahodili v rušném zápase plném šancí. "Beru to z velké části na sebe. Takové šance musím dávat. Tohle utkání nemělo skončit remízou," řekl po zápase Zdeněk Koukal, který hýřil aktivitou, ale zahodil největší množství šancí. Fanoušci se rozdělili na dva tábory - jedni odcházeli rozladěni z neproměňování šancí, druzí opouštěli stadión s pocitem, že se na to "dalo konečně dívat".

Vítkovice hrály přes hodinu v deseti. Už ve 27.minutě byl vyloučen stoper Kutty po faulu na Koukala. Po tomto zákroku se zároveň kopala penalta. "Rozhodčí jí odpískal, tak asi byla," stručně se vrátil k důležitému momentu Zdeněk Koukal. Proměněná penalta jen symbolizovala střeleckou statistiku zelenobílých. Poslední gól ze hry dali Uhrinovi hoši (tehdy ještě Hruškovi) v Prachaticích. To byl říjen roku 2003. Od té doby sehrála Bohemka čtyři mistrovské zápasy a v každém z nich dala po jedné brance ze standardní situace. Dvakrát po autovém vhazování Strnada, jednou po rohovém kopu Szaba a naposledy z pokutového kopu. Nic víc. Absence typického hrotového hráče, který by dokázal skórovat z brejku, či se prosadit při náporu, je znatelná. Však také nejlepším střelcem klokanů je stále Jan Rajnoch. Většinu ze svých sedmi podzimních gólů dal defenzivní záložník po standardních situacích.

"Jsou enormě pohybliví, ale zbrklí," povšiml si předností i slabin našich ofenzivních hráčů trenér Vítkovic Václav Daněk. Právě on patřil v minulosti k útočníkům, kteří dokázali ve vápně zakončit i z nevšedních pozic a na své góly nepotřeboval příliš šancí. "Jsou mladí. Potřebují získat pohodu a klid. Pak to půjde lépe," dodal Daněk. Jeho slova mířila k dvojici, která ho nejvíce zaujala - osmnáctiletý Ivo Táborský a dvacetiletý Zdeněk Koukal. Právě tito dva nabídli divákům ve vršovických nevšední podívanou. Na podzim nebývalo zvykem, aby se hráči takto nabízeli. Jejich pohyb se výrazně odlišoval od zbytku pole.

Zejména Koukal v první půli předváděl výborný výkon. "Trochu nás zabrzdilo vystřídání Baláže. Bylo nám jasné, že nevydrží celý zápas, protože většinu týdne promarodil. Dával mi skvělé míče za obranu. Já se vždycky snažím takto nabíhat. Někdy jsou přihrávky přesné, jindy to stojí za ho...," nehledal Koukal zbytečná akademická vysvětlení rozdílnosti svých výkonů. Právě Koukal měl ještě v první půli na noze pojištění vedení. "Šel jsem sám na gólmana, ale trochu víc jsem si to předkopl a potom už jsem zazmatkoval a napálil jsem to do padajícího brankáře. Nevím, proč jsem to udělal," vysvětloval lajdácké zakončení z první půle. V podobné situaci po přestávce se už bál vystřelit. "Viděl jsem nabíhajícího Bednáře na malém vápně, ale nevšiml jsem si, že u něj stojí hráč. Asi jsem měl střílet byl jsem kousek od branky."

Bednář není typem útočníka, který by se nabízel podobně jako mladé duo. Koukal před týdnem oslavil dvacáté narozeniny a přestože už má na svém kontě prvoligové starty v dresu Bohemians, zkušeností zatím moc nemá. Psychicky se však cítí v pohodě. Na hráče podle něj nijak nepůsobí nejistá budoucnost klubu. "Vůbec to nemá vliv na naše výkony. My jsme platy dostali a to je jediné, co by nás mělo zajímat. Všechno ostatní jde stranou, my máme za úkol hrát fotbal," říká Koukal.

Proti Vítkovicím fotbalisté Bohemians fotbal předvedli. Ovšem deset slezských chasníků by pro současný Uhrinův výběr nemělo být těžkým soustem. Zápas se do myslí fanoušků zapíše jako utkání bez velkého tlaku, ale s nevídaným množstvím šancí. Celkem třináctkrát fotbalisté Bohemians vystřelili na brankáře Madu, ten dvakrát děkoval brankové konstrukci. Bohemka tedy dále čeká na svého šutéra. Doby Jiřího Nováka, Jana Sanytrníka či Viktora Dvirnika jsou pryč. Koukal s Táborským mají ještě čas, ale měli by si pospíšit. Jen málokdo to se zahazováním šancí dotáhne tak daleko jako Pavel Kuka...