Virtuální Ďolíček

Nevídaný příběh prožili fanoušci Bohemians při utkání s Opavou. Dva gólmani byli vyloučení během prvního poločasu. "Fotbal sleduji zhruba padesát let, ale tohle jsem nezažil," přiznal ředitel Bohemians Jiří Steinbroch. "Také jsem se s tím nesetkal," potvrdili výjimečnost situace oba trenéři. Gólman Bohemians Radek Sňozík byl vyloučen už ve 13. minutě, když vyběhl z vápna ven a unikajícího Kozáka už jen srazil k zemi. Sudí Moláček ihned tasil červenou. Ve 40. minutě běžel sám na opavského gólmana Nováka Bálek, chtěl si brankáře obhodit, ten míč zachytil, ale už za velkým vápnem. Asistent Tulinger mával praporkem zřetelně a sudí Moláček vyloučil i druhého brankáře v utkání. Do branky se tak postavili náhradní gólmani - zvláště pro devatenáctiletého Jiřího Havránka z Bohemians to byl křest ohněm. Osm tisíc diváků v zádech, tlak Opavy a premiéra ve druhé lize. Zvládl to skvěle.

Osm tisíc hrdel křičelo jeho jméno, nakonec ho slyšel i z reproduktorů na stadionu. "Hráčem utkání se stává... Jiří Havránek," vykřikl hlasatel po zápase. Devatenáctiletý brankář nastoupil ve 13. minutě, hned čelil nepříjemnému přímému kopu Bartesky a poradil si i s dalšími pokusy opavských. Ve svém prvním utkání ve druhé lize udržel čisté konto a stal se miláčkem tribun. Do tiskového centra přišel v zelenobílém županu a líčil svůj neuvěřitelný příběh.

Když Radek Sňozík srazil útočníka Kozáka, už jsi tušil, že na Tebe přijde řada?
"Když jsem viděl ten zákrok, už mi běhal mráz po zádech. Nevím, co to bylo, ale dnes v noci se mi zdálo, že budu chytat. Zdálo se mi, že Sňózu kopnou do hlavy, odnesou ho a já tam vlítnu. A teď jsem na lavičce jen koukal a říkal si, že to není možný."

To sis musel připadat, jak ve snu, protože Radka skutečně kopli do hlavy. Hned na začátku ho při obranném zákroku trefil kopačkou Pavel Lukáš a Radek byl ošetřován...
"No právě. Bylo to dokonce v páté minutě. Mně se zdálo, že to bude v páté minutě a že vedeme 1:0. Byl to hrozně živý sen, myslel jsem, že jsem jasnovidec. Nejsem blázen, opravdu se mi to zdálo." (směje se)

Pak se to proměnilo ve skutečnost. Co Ti probíhalo hlavou, když si se rychle připravoval na lavičce?
"Klepali se mi ruce, ale jak jsem tam přišel, tak to ze mně spadlo."

Hned si měl před sebou těžký zákrok. K přímému kopu se chystal vyhlášený exekutor Milan Barteska...
"První zákrok je strašně důležitý. Kluci mi říkali, když jsem šel do brány, že to kopne na moji stranu. Kopnul to na druhou, ale nedal to s takovou razancí. Pak jsem se chytnul a už to šlo." 

Během utkání si ani jednou nezaváhal, který z těch zákroků byl nejtěžší?
"Bylo to ještě v první půli. Šel tam centr na zadní tyč a tři Opaváci mě tam sevřeli a drželi. Chytnul jsem balon a na zemi jsem zalehl Rychlajze. To bylo asi nejtěžší."

O poločase bylo trochu času pohovořit se spoluhráči, probrat celou situaci. Co jste si říkali?
"Kluci mě uklidňovali, říkali, že je to dobrý, ať v tom pokračujeme. Hlavně klid, to bylo naše heslo."

Kolikátý to byl vlastně Tvůj start za áčko?
"Co se týče mistrovských zápasů, tak druhý. Chytal jsem už ve třetí lize proti Varnsdorfu. Tehdy jsme taky nedostali gól, takže zatím je to dobrý. V sobotu jsem seděl na lavičce béčka a vůbec jsem netušil, že se dostanu do branky v takovém zápase. Osm tisíc lidí v hledišti, fantastická atmosféra. Vedli jsme 1:0 a chtěli jsme moc vyhrát. Jsem rád, že jsme to dotáhli."

V áčku má jasné místo jedničky Radek Sňozík. Odchytal všechny zápasy v sezoně. Učíte se od něj spolu s Jakubem Hrábkem a jaký s ním máš vůbec vztah? 
"Skvělý. Je to jeden z mých nejlepších kamarádů v kabině, hecujeme se, děláme si legraci. Je to vynikající gólman, moc mě toho naučí, je super kluk."

Radek Sňozík byl už u toho, když Tě hlasatel vyhlásil nejlepším mužem zápasu. Navíc osm tisíc lidí skandovalo Tvé jméno. Co si tomu říkal?
"Hodně mě překvapilo, že mě vyhlásili nejlepším hráčem. Jsem moc rád, ale byl zápas celého mužstva. Když lidé skandovali mé jméno, tak mi naběhla husina. Byla to nádhera."

Měl si tady někoho blízkého, někoho, kdo sledoval tvůj zatím životní zápas?
"Měla se přijít podívat přítelkyně, ale nakonec přišla až dvě minuty po konci, což je škoda. Když jsem jí říkal, co se stalo, tak se málem rozbrečela. Nejdřív mi nevěřila, koukala na mě, jak na blázna. Ale byla to pravda. Byl to nádherný den."