Oslavy postupu se protáhly do rána

Skvělá atmosféra a postupové veselí se z Olomouce přeneslo na celou dálnici D1 i do vršovického Ďolíčku. Hráči se s fanoušky radovali nejdříve přímo na trávníku holického stadiónku, v osm hodin večer vyrazilo do Prahy čtrnáct autobusů, chvíli po nich i ten nejdůležitější patnáctý - s prvoligovými fotbalisty Bohemians. "Stavíme na první pumpě, pak až v Praze," znělo původní předsevzetí z úst hráčů, které ale brzy vzalo za své. Oslavy probíhaly na silnicích i na benzínových pumpách. Vše vrcholilo po půlnoci a v ranních hodinách ve vršovickém Ďolíčku.

Oslavy postupu se protáhly do rána

Mohutné skandování v kabině se holickým stadionem rozléhalo ještě dlouho po utkání. S různých rozhovorů se vraceli další a další hráči a jejich příchod byl náležitě oslavován. "Prvoligoví, prvoligoví, už jsme zase prvoligoví," skandovali hráči v kabině. "Cigi, caga, cigi, caga," předzpívával útočník Tomáš Kulvajt. Slavili a poskakovali všichni - zraněný kapitán Dalibor Slezák i jindy přísný a zamyšlený kouč Zbyněk Busta. Hráči se začali trousit do autobusu, to od závěrečného hvizdu uplynula téměř hodina. Všichni ale věděli, že je čeká náročný návrat do Prahy. "Chtěl bych tímto vzkázat máme, že až bude číst tyto řádky na internetu, tak určitě ještě nebudu doma. Možná to bude trvat několik dní. Mami, jsem v pořádku, někdy se vrátím," vzkazoval domů obránce Michal Pávek. Krátce poté se mu vybil mobil, takže ztratil poslední spojení se světem.

Autobus s hráči vyrazil do Prahy i s frgály, obřími koláči, které dodal věrný fanoušek-pekař Bohemky ze severu Moravy. Koláče ale bylo potřeba zapít. "První benzínka, nakupujeme piva," zavelel Radek Sňozík. "V mužstvu mám většinou oslavy na povel já, ale tentokrát se o to asi podělíme. Nic není v plánu, všechno bude spontánní," říkal před nástupem do autobusu Radek Sňozík. Radostná cesta do Prahy mohl začít.

Na dálnici vlály zelenobílé zástavy, dokonce i několik motocyklů bylo zabaleno do zelenobílých barev. Čtrnáct autobusů pravidelně stavělo, žádná čerpací stanice neunikla radosti Klokanů. V tu chvíli se už v Ďolíčku srocovaly davy fanoušků. Někteří zde sledovali celý přímý přenos na plazmové obrazovce, další přicházeli po závěrečném hvizdu. Na hráče čekaly ve Vršovicích stovky fanoušků, ale cesta ubíhala pomalu.

Fotbalisté naplánovali jednu delší zastávku na devadesátém kilometru v restauraci Melikana. Tam s předstihem dorazilo klubové vedení a několika autobusům fanoušků se poštěstilo potkat se s prezidentem Antonínem Panenkou a nakonec si s hráči. "Je to neuvěřitelné. Ještě před dvěma lety mrtvý klub povstal a teď jsme v lize. Mám obrovskou radost," říkal nejslavnější Klokan historie. Fotbalisté dorazili v zelenobílých dresech a ve veselé náladě. Každý měl na stole prostřen řízek a hranolky, ale k jednotlivým soustům se hráči dostávali jen při pauzách mezi popěvky. Bylo veselo a oslavy probíhaly ve velkém stylu. Na hodinkách se blížila půlnoc a hráči nasedali do autobusu.

Do Ďolíčku už dorazili první fanoušci z Olomouce, postupně přijížděly i autobusy, fotbalisté zatroubili před vršovickým stadionem kolem půl jedné. Přes tisíc příznivců v zelenobílém okamžitě obklíčilo autobus, ze kterého postupně vystupovali hrdinové. Pivo teklo proudem, klobásy se opékaly, na Bohemce byly otevřeny tři stánky s občerstvením a všude bylo plno. Neplánovaná oslava se přesunula pod hlavní tribunu. Hráči vystoupali po schodech, fanoušci zůstali poslušně dole a začalo společné skandování. Role DJ se ujal gólman Radek Sňozík, který v dresu udával tón oslav. "Zelená," křičeli hráči. "Bílá," odpovídal dav, přesně podle vzoru skandování při domácích zápasech Bohemky.

Žádné proslovy, žádné malování budoucnosti. Jen se křičelo a skákalo. Všichni si užívali opojné chvíle, starosti přijdou na řadu hned v dalších dnech. "Ráááádek Sňozík," začali fanoušci vyvolávat jména všech hráčů. Na konci pak na "stříšku slávy" vystoupili i trenér Zbyněk Busta a ředitel Jiří Steinbroch. "My chceme titul! My chceme titul," skandovali nároční příznivci Klokanů. Po znovuzrození klubu Bohemka každý rok postupuje a fanoušci si žádají i v Gambrinus lize nejvyšší příčky.

Ve dvě hodiny ráno se hráči přesunuli z ochozu do útrob stadionu, kde se trochu vzpamatovali z bouřlivých oslav z fanoušky a vyrazili do ranní Prahy. "Klukům nějak radit nebudu, každý si to oslaví podle svého a se vší parádou," usmíval se Tomáš Kulvajt, který postoupil už počtvrté v životě. Předtím se mu to povedlo s Kolínem (do 2.ligy), s Mladou Boleslaví a s Mostem. Fanoušci na stadionu ještě dlouho po odchodu hráčů skandovali a oslavovali. "Je to nádhera, je to krása. To bylo to nejkrásnější, co jsem s Bohemkou zažil" říkal jeden z fanoušků mladší generace. "Já myslím, že to klidně můžu srovnat s oslavami titulu v třiaosmdesátém," přidal se pamětník jediného titulu Bohemky v historii klubu. Oslavy v Ďolíčku se protáhly do ranních hodiny a přes tisíc fanoušků Bohemians se radovalo ještě za svitu slunce. Bohemka je prvoligová a zelenobílý národ slaví. Hráči i fanoušci se na vrchol oslav sejdou v sobotu v 17 hodin, kdy Bohemka hostí v Ďolíčku Viktorii Žižkov.