Petr Kunášek – Forrest Gump z Vršovic

Nestává se často, aby byl hráč, který přijde na hřiště v 66. minutě byl zvolen fanoušky mužem zápasu. Petr Kunášek to s drtivým náskokem dokázal v anketě na Virtuálním Ďolíčku. Za pětadvacet minut pobytu na hřišti předvedl několik fantastických obranných zákroků, přihrál do jedné velké šance a málem vstřelil i gól. Zcela po zásluze se Ďolíčkem několikrát neslo skandování "Lesní muž!". Přezdívka se rychle vryla do myslí fanoušků, jiní zase na Petra křičí: "Běž, Forreste". Sportovní manažer Zbyněk Busta o něm po utkání s Mostem řekl: "Právě příchod Petra Kunáška hodně ovlivnil zápas. Dostávali jsme se pod tlak, Petr svým jedinečným stylem hry změnil rytmus a znovu nás dostal do hry."

Petr Kunášek – Forrest Gump z Vršovic

Podle mínění návštěvníků Virtuálního Ďolíčku jsi byl v neděli jednoznačně nejlepším hráčem zápasu. Za 24 minut pobytu na hřišti je to úctyhodný výkon. Co ty na to?
„Ještě jsem to na internetu ani neviděl. Říkali mi to kluci v kabině. Vůbec to nechápu, vždyť jsem hrál tak krátce. Samozřejmě mi to udělalo radost a jsem lidem moc vděčný.“

V posledních dvou zápasech jsi dvakrát střídal a vždy si se okamžitě skvělým způsobem dostal do hry. Většině hráčů to přitom obvykle trvá daleko déle a často se do utkání vůbec nedostanou. Máš na to nějaký zvláštní recept?
„Recept na to teda žádný nemám. V neděli jsem měl docela štěstí. Hned na úvod se mi vcelku podařily dva obranné zákroky. Jednou jsem to vyloženě risknul, tušil jsem, že si to mostecký hráč dá na střed a podařilo se mi díky tomu získat míč. Pak jsem se ještě jednou šťastně ukop i směrem dopředu, sjelo mi to po nártu a nakonec z toho byl nečekaný pas. Také mi pomohlo, že soupeř už byl unaven a já měl na své straně docela dost prostoru. Někdy to zkrátka takto vyjde a jindy zase běháte sedmdesát minut po hřišti a skoro se nepotkáte s balonem.“

S jakými úkoly jsi vlastně na hřiště v neděli nastupoval?
„Trenér mi řekl jako Forrestu Gumpovi běž, tak jsem běžel. (směje se) Ale od asistenta jsem před tím samozřejmě dostal nějaké ty taktické pokyny.“

Jak ti bylo, když se z kotle několikrát ozývalo skandování Lesní muž?
„To jsem bohužel neslyšel. Doneslo se ke mně skandování mého jména, ale Lesní muž mi unikl. Každopádně mi to vůbec nevadí. Jsem rád, že se něčím liším od ostatních. Přírodu mám opravdu rád. Zvláště teď na podzim. Kousek od mého bydliště je v zámeckém parku takový malý rybníček. Rád k němu chodím a pozoruji jak do něj padá různobarevné listí.“

Ve středu nás čeká pohárový zápas na Letné a ty budeš s velkou pravděpodobností u toho. Už si proti Spartě někdy hrál?
„Hráli jsme tam přátelák s Čáslaví, ale na vedlejším tréninkovém hřišti. Taky jsem proti Spartě nastoupil už dvakrát v poháru, ale vždy na domácím stadionu v Čáslavi, respektive v Kolíně. Na Letné to bude pro mě ve středu premiéra. Moc rád bych se objevil na hřišti a pomohl Bohemce k vítězství a dál do Evropy!“

Spartě se v poslední době příliš nedaří, přesto bude jasný favorit, my naopak nemáme co ztratit. Jak budeme podle tebe hrát?
„Spartě to sice moc nejde, ale ta kritika co se na ní v poslední době valí z médií mi přijde přehnaná. Často se mi to zdá až nespravedlivé. Všichni od nich čekají, že budou všechny zápasy jednoznačně vyhrávat. Každý se na ně přitom chce vytáhnout a jim se nehraje vůbec lehce. Uvidíme co vymyslí trenér, já osobně bych hrál každopádně zezadu. Zhustil bych střed pole a snažil se hlavně co nejdéle neinkasovat. Nervózní pak budou oni a ne my.“

Poslední otázka. Co čteš právě za knihu?
„Jééé, to jsi mě potěšil. Právě jsem obešel několik antikvariátů a koupil jsem si knihu Jak jsem potkal ryby od Oty Pavla. Je to hrozně příjemné, takové melancholické čtení. Líbí se mi styl, ta čeština, kterou je to napsané. Ale já nejsem vůbec žádný intelektuál, jenom mě prostě baví číst…“