Virtuální Ďolíček

Společně s Honzou Morávkem je nejlepším střelcem mužstva. Dva ze tří gólů dal Slavii. Zatímco ten na podzim byl tříbodový, v nedělním zápase bohužel nestačil ani na remízu. Teď už si ladí mušku na nedělní zápas s Mladou Boleslaví. „Ten zápas prostě musíme vyhrát. Věřím, že nám to přinese potřebný klid do dalších tří veledůležitých kol,“ říká Milan Škoda a jedním dechem dodává: „Rád bych k tomu nějakou brankou přispěl, ale je úplně jedno, kdo protrhne síť za jejich gólmanem…“  

V zápase se Slavii jsi stejně jako na podzim skóroval. Jsi proti našemu vršovickému sokovi nějak speciálně motivovaný nebo je to náhoda?
„Speciálně motivovaný určitě nejsme, gól chci dát v každém zápase. Že mi to tam padá zrovna pro Slavii je asi náhoda, každopádně sem za to rád. Ten můj nedělní zásah byl ale úplně k ničemu, žádné body nám totiž nepřinesl.“ 

V souboji s leaderem tabulky jsme mohli jen překvapit, což se nám nakonec málem podařilo. Co chybělo k tomu abychom vydřeli alespoň bod?
„Asi trochu štěstí, dostat branku pár sekund před koncem a ještě patičkou je pech. Zvláště po tom, když jsme přežili mnohem větší šance a sami měli možnost rozhodnout. Na druhou stranu Slavia nás ke konci přehrávala. První poločas byl z naší strany určitě vydařenější, ve druhé půli už byl znát kvalitativní rozdíl mezi oběma týmy.“

V závěru zápasu měl vekou šanci Ivan Hašek. Po zápase vystaly otázky jestli neměl raději přihrávat než střílet. Jak jsi danou situaci viděl ty na hřišti?
„Myslím, že měl určitě přihrávat. Já i Réza jsme byli v lepším postavení. Hašan nás bohužel podle svých slov neviděl.“

Teď nás čeká doslova existenční zápas s Mladou Boleslaví. Naším jediným cílem musí být vítězství. Jak ho dosáhnout?
„Musíme na ně vlítnout hned od začátku, chce to důrazně napadat a přišplendlit je k vlastní šestnáctce. Hlavně dát brzo gól, nejlépe rovnou dva. Musíme vyhrát a získat trochu klidu do dalších důležitých zápasů.“

Může nám pomoci skutečnost, že Boleslav již podruhé během sezony vyměnila trenéra?
„Měli bychom se dívat hlavně na sebe. Na druhou stranu oni jsou asi opravdu teď v  útlumu. Prohráli v Mostě a doma dostali čtyři branky od Sparty, snad jim ta mizérie ještě chvíli vydrží.“

Ty sám jsi začínal jako obránce a dnes nastupuješ v útoku. Pomáhají ti při útočení nějak tvoje předchozí zkušenosti v opačné roli?
„Ani ne. Na hrotu se ale snažím být neustále v pohybu, protože vím, že je to pro bránící hráče  nepříjemné.“

V útoku jsi již během sezony nastoupil s několika parťáky? S kým se ti hraje nejlíp a proč?
„Tak nejčastěji jsou nastupoval s Michalem Ordošem, takže asi s ním. Přece jen jsme si na sebe už docela zvykli. Nemám však problém hrát ani s ostatními útočníky. Třeba za rezervu jsme myslím odehráli několik povedených zápasů s Davidem Bartkem.“

Tvůj otec hrával také za Bohemku. Hovoříte spolu o fotbale a co ti v současné době radí?
„O fotbale se pochopitelně bavíme, ale nic speciálního mi neradí. Občas mi vyčítá, že jsem moc měkký. Sám býval totiž pěkněj tvrďák. Taky mě někdy vyplísní za nějakou neproměněnou šanci. On by to prý určitě dal…“

Na závěr se ti položím stejnou otázku jako Davidu Bartkovi ohledně podepsání nové smlouvy v Bohemce. Co pro tebe tento podpis znamená a jak vidíš svoji další fotbalovou budoucnost?
„Já sem každopádně rád, že mi Bohemka takovou smlouvu nabídla. S podpisem sem neměl sebemenší problém. V Ďolíčku se mi hraje skvěle a nikde jinde bych u nás hrát fotbal nechtěl. V Bohemce klidně strávím celý fotbalový život.“