Martin Kotyza: návrat na místo činu

Nedělní zápas s HFK Olomouc měl jednoho hlavního hrdinu – střelce dvou krásných branek Honzu Morávka. Velký podíl na obou gólových střelách měl však i pravý záložník Martin Kotyza. V prvním případě Morimu přímo nahrával a ve druhém vytvořil v soupeřově vápně svým dravým únikem a následnou střelou nepřehlednou situaci, která nakonec skončila brankou. Sám k tomu poznamenává: „Se svým výkonem proti HFK jsem vcelku spokojený. Potřebuji akorát zlepšit fyzičku a taky bych rád sám vsítil nějaký gól. Třeba teď v Mostu. Tamní stadion mi maximálně vyhovuje a jednou už jsem se tam trefil.“

Martin Kotyza: návrat na místo činu

Zápas proti HFK Olomouc byl podle řady ohlasů asi jeden z tvých vůbec nejlepších v dresu Bohemky. Jak jsi se cítil ty sám?
„Dokud jsem měl dost fyzických sil, tak se mi hrálo výborně. K mému překvapení mi v druhém poločase však síly začaly rapidně ubývat. O střídání jsem si sám řekl. Asi se na tom podepsalo mé podzimní zranění a následná operace, stáje ještě nejsem v optimální fyzické pohodě. První poločas byl navíc hodně vyčerpávající, snažil jsem se aktivně napadat a byl jsem hodně u balonu.“

Akce před prvním gólem musela nadchnout každého fanouška fotbalu. Bylo to sklepnutí balonu na Honzu Morávka nacvičené a nebo se jednalo o čistou improvizaci? 
„Trenér mi před zápasem říkal, ať si na centry od Ference počkám více vzadu. V Sokolově jsem se totiž tlačil moc blízko k brance. Když na mě ten balon letěl, bylo mi jasné, že sám ho do branky neuklidím. Zezadu přibíhal Mori a křiknul na mě, tak jsem se snažil mu to co nejlépe sklepnout. On to trefil famózně, nebyla to vůbec jednoduchá střela.“

A co tvůj přimočarý průnik před druhým gólem. Tak by asi měla vypadat hra moderního krajního záložníka, souhlasíš?
„Určitě. Celá ta akce byla výborně rozehraná. Na levé straně někdo vybojoval balon, který mi pak nádherně poslal do běhu Pepa Jindříšek. Díky tomu jsem byl ve značné rychlostní výhodě oproti statickým obráncům. Nemusel jsem vlastně ani dělat žádnou kličku a rovnou postupoval co nejpříměji na bránu. Střílel jsem na vzdálenější tyč. Škoda, že z toho nebyl rovnou gól. Příště mi to doufám vyjde.“

Co uděláš pro udržení formy? V minulosti jsi občas střídal výtečné výkony s hodně průměrnými.
„Snažím se hlavně držet nohama na zemi. I když mě v neděli leckdo plácal po zádech, rozhodně se nechci nějak vnitřně uspokojit a na tréninku si naopak přidávám. Jak jsem již říkal, potřebuji zlepšit fyzičku. Když se budu cítit fyzicky dobře, budu si i více věřit při hře s balónem.“

V neděli nás čeká zápas v Mostě, na který máš z loňského jara určitě krásné vzpomínky. Už trénuješ překvapivé střely z velké vzdálenosti?
„Tak tohle se natrénovat nedá. Žádná střela to totiž nebyla, byl to nepovedený centr. Do Mostu se každopádně těším, tamější stadion mi maximálně vyhovuje. Jsem taky zvědavý, jak se v neděli vypořádáme s absencí Moriho, který byl v posledních zápasech naším klíčovým hráčem.“

Co o našem nadcházejícím soupeři víš? Most je díky pravidelné obměně hráčů asi hodně nečitelný soupeř.
„Představu o soupeři rozhodně mám. V kabině už se od pondělí o Mostu bavíme. Vím, kdo u nich nastupuje na mé straně hřiště. Ostatní informace nám určitě předá trenér koncem týdne na taktické přípravě.“

Poslední dotaz. Honza Morávek prozradil, že vám trenér za vítězství slíbil nějaké speciální občerstvení. O co šlo a jak jste si pochutnali?
„Trenér nás chtěl před zápasem s HFK speciálně motivovat, protože se bál našeho podcenění soupeře. Včera po druhém tréninku nás v kabině čekaly nějaké masové lahůdky. Byla tam teplá domácí sekaná a pečené koleno. Každý jsme si pochopitelně jenom zobli, váha se musí hlídat. Všechno co zbylo, snědl Láďa Hric (smích), který se na to už od pondělí těšil.“