Malý Slezi poprvé v Ďolíčku, táta dal gól

Patří již do Společenství legend Bohemians a svůj kult osobnosti při zápase s Vítkovicemi ještě zvýraznil. Dalibor Slezák nastoupil v základní sestavě a jeho příběh měl několik silných momentů. Malý Dalibor před pár dny oslavil půl roku a při utkání s Vítkovicemi poprvé navštívil Ďolíček. „Jdeme se dneska podívat na tátu, ještě jsme tady nebyli,“ hlásila za malého „Dalíka“ mamka Ilona. Hrdý otec, devětatřicetiletý Dalibor Slezák, dal svůj první druholigový gól v této sezoně. „Určitě je to památka na celý život. Malý byl poprvé na stadionu a mně se podařilo dát gól. Bohužel to ale na výhru nestačilo,“ hlásil Slezi, který ale zápas kvůli zranění nedohrál.

Malý Slezi poprvé v Ďolíčku, táta dal gól

Absenci Morávka tentokrát trenéři vyřešili nasazením Dalibora Slezáka, který v roli podhrotového hráče hrával i předloni ve druhé lize. Po půlhodině hry se Slezák dostal ke gólovému zakončení. Dlouhý míč za obranu si zpracoval nejprve pravačkou a poté z první levou vystřelil vedle hlavy brankáře. Krásný gól! Bohužel se při něm ale střelec zranil. „Sám jsem pořádně nevěděl, jak k tomu došlo. Až když jsem si doma prohlížel Bohemka TV a fotky ze zápasu na internetu, tak jsem viděl, že mě hráč soupeře ještě atakoval po střele. Původně jsem se bál, jestli jsem si něco neutrhl, ale nakonec to vypadá, že jak mě kopl do stojné nohy, tak se mi tam hned udělal hematom,“ popisoval své zranění nejstarší hráč druhé ligy. Užil si potlesk jako pravý hrdina. Dal gól a zraněný musel bitvu opustit. Tribuna mu tleskala, lidé byli na nohou, Dalibor si ale tyto okamžiky příliš neužíval. „Byl jsem naštvaný a ještě jsem. Když už to vypadalo, že mám ty drobné šrámy za sebou, tak zase přišlo tohle. Není to snad nic vážného, ale chtěl jsem klukům v zápase ještě pomoci. Škoda, že jsme to nedotáhli,“ smutnil po konečném výsledku. Zranění Dalibora Slezáka podle lékařských prognóz nebude vážné, ale je stále bolestivé. „Celou noc jsem ledoval. Je to o padesát procent lepší, snad už ve druhé polovině týdne půjdu do tréninku,“ doufá Slezi.

Tátovy emoce asi příliš neprožíval jeho půlroční syn, který poprvé v životě navštívil vršovický Ďolíček. Zavěšeného na hrudi si ho přinesla Daliborova manželka Ilona. „Křik mu nevadil, to je dobré znamení, aby mohl brzy začít fandit,“ usmívá se Dalibor. „Ilča se musela starat, aby ho to pořád bavilo, takže v době, kdy jsem dal gól, byli ve fanshopu,“ dodává Slezi. „Po poločase šli domů, protože kolem šesté se Dalík koupe, celý zápas by ještě nevydržel. Já jsem za rodinou odjel po zápase, myslel jsem si, že budu veselejší,“ vzpomíná na krušný závěr nedělního večera.

Příběh Sleziho pokračuje dál. Brzy se určitě vrátí na trávník a nejen svému synovi dokáže, že Bohemka patří do ligy. Nedělní večer přinesl Bohemce minimálně jednoho nového fanouška. Ne každý z příznivců Bohemky se může pochlubit tím, že ve svých šesti měsících už byl v Ďolíčku. „Jednou mu budu o jeho první návštěvě Ďolíčku vyprávět,“ říká na závěr Dalibor Slezák.