Další zkouška z dospělosti
Životní jaro Jana Morávka pomalu končí a má za sebou další metu. V lednu absolvoval stáž v bundesligovém Schalke 04, zdárně dokončil poslední vysvědčení ve škole, zahrál si poprvé za jednadvacítku, udělal autoškolu, dotáhl Bohemku do ligy a teď zvládl i maturitu. Docela dost úkolů na devatenáctiletého mladíka. „Maturita byla z toho všeho nejtěžší, měl jsem z ní velký strach. Musím poděkovat všem profesorkám a profesorům, především pak naší třídní profesorce. Po celou dobu studia byli vstřícní. Ale bez pomoci rodičů a hlavně přítelkyně Terky bych to jen těžko zvládnul,“ řekl v „oscarové“ řeči plné díků hned po maturitě šťastný Mori.
Téměř dva týdny nebyl na tréninku v Ďolíčku, poctivě se připravoval na důležitý den. „O svaťáku jsem odjel s přítelkyní na chatu. Ráno jsem chodil běhat, hráli jsme taky pingpong, jezdili na kole. Museli jsme si vyčistit hlavu, nešlo se pořád učit. Leželi jsme v učebnicích i osm hodin denně, hrůza,“ popisoval Mori zápas s nejtěžším jarním soupeřem. „Ve druhé lize nám to šlo, postoupili jsme s náskokem, tohle bylo náročnější,“ usmíval se.
V úterý úspěšně složila maturitu Honzova přítelkyně Tereza, která dostala dvě jedničky a dvě dvojky. „Od té doby jsem byl nejvíc nervózní. Všichni to udělali, říkal jsem si, to bude ostuda. Ten úterní večer byl nejhorší,“ přiznal Honza Morávek. Ve středu po poledni dorazil do školy. Gymnázium Přípotoční je jen přes ulici od Bohemky, takže pro Moriho dostatečně známé prostředí. V jednu hodinu nadešel čas devatenáctiletého studenta. Za přítomnosti kamer a fotografů si vylosoval otázku ze zeměpisu. „Číslo pět, Spojené státy americké,“ oznámila předsedkyně komise. „První jsem šel na zeměpis, to mi pomohlo, chytil jsem se. Dostal jsem geografii Spojených států. Věděl jsme, že se skoro všechno dá vyčíst z mapy. Taky jsem si napsal obecné věci, přírodní podmínky, důležité řeky a jezera, hospodářství, ekonomiku,“ vrátil se k prvnímu předmětu.
Jako druhá přišla na řadu čeština. Už před časem Honza psal slohovou maturitní práci. Dostal za tři. „Měl jsem prózu dvacátého a jedenadvacátého století. Zachránila mě Klabzubova jedenáctka,“ připomenul Mori slavné fotbalové dílo. Pak už přišla na řadu obávaná matematika. „Dostal jsem parametr, kvadratické rovnice, to nebylo nejšťastnější,“ řekl Morávek. Ale zvládl to, stejně jako angličtinu. „Z angličtiny jsem měl znečištěné ovzduší, což celkem šlo,“ dodal.
Ve čtyři hodiny odpoledne bylo hotovo. Jan Morávek si s dalšími spolužačkami vyslechl konečný ortel. Všichni prošli. Čeština a matematika za tři, angličtina a zeměpis za dva. „Jsem moc rád, že jsem si vybral tuhle školu. Vycházeli mi vstříc, snažil jsem se poctivě studovat a doufám, že se mi to životě ještě hodí. Vysokou školu zatím neplánuju, teď si dám rok oddych a pak uvidíme,“ prohlásil Mori a vydal se na Bohemku, kde se pozdravil s trenérem Hoftychem. „Dneska si nebyl na tréninku,“ hrozil s úsměvem už z dálky kouč Bohemians. „Snad ti pomohly i talismany pro štěstí, co ti sem přinesli fanoušci. Máš tady čtyřlístek od jednoho z nich,“ připomněl kouč oddanost a starostlivost fanoušků Bohemky.
Honza Morávek znovu ukázal sílu osobnosti. „Velké poděkování patří všem, kteří mi pomáhali. Trenér Hoftych mi dal týden volno, přítelkyně Tereza mi pomáhala pořád a bez ní bych byl ztracený. A doma mám skvělé rodiče,“ připomněl všechny své blízké. Teď už zase začíná fotbalová práce. „V Třinci ještě hrát nebudu, ale pojedu se tam podívat a budu fandit. Už se moc těším na poslední utkání s Ústím, to bude kotel,“ připomněl Honza Morávek blížící se zápas, který bude možná jeho posledním v dresu Bohemky.