Příspěvek Diskuzního fóra
ZE ŽIVOTA BADATELE A "LOVCE PRAKLOKANŮ"
Kauza Jiran versus Jiráň
Bezmála zoufalství na nás padá u kanonýra s více jak třiceti mistrovskými (byť toliko divizními) zásahy ze sklonku třicátých let. My jsme v prvém svazku zvolili, že to byl Jiráň, a určitě to nebylo jen bezděky a s povědomím o vršovickém hráči mnohem pozdějším. V klubovém almanachu k čtyřiceti letům Bohemians je to 1-1 s neméně četným Jiran (nemluvě, že v tisku se objevuje i Jirán či Jiraň). Národní listy 11. října 1937 uvádí jen nastoupili s nově získaným Jiraněm v centrforvardu, ale nic odkud ani o stáří. Jinde padaly zmínky o Spartě, ale té z Košíř (a opravdu, zde byl Jiran uváděn a to i jako autor branek soupeře ve vzájemných zápasech), ale šlo jen o poslední štaci a vše nasvědčovalo, že šlo o hráče zkušeného, což prokazuje i způsob jakým se okamžitě i ve Vršovicích začal prosazovat, a asi nejen střelecky. Jen do konce podzimu skóroval čtyřikrát, do konce ročníku 11×, další sezónu byl ještě produktivnější...
Ale co a tak náhle uťalo Jiran-Jiráňovu zelenobílou kanonádu? Ještě v prvním utkání postupové sezóny skóroval, ale už v září 1939 není ani mezi autory 17 branek vršovickému Unionu, leč ještě v říjnu nastoupil proti Libni a proti Čechii byl v Národních listech (jako Jiráň) dokonce i jmenovitě pochválen. V té době je už ovšem deklarována (tentokrát Jiranova), snaha odejít do Kolína, ale něco asi nevyšlo, neboť v únoru 1940 hlásil další přestup z Bohemky do Rapidu (strašnického), přičemž došlo k pro badatele po jeho identitě nadějnému průlomu, když tu byl uveden jako J. Jiran.
Snad to tak mohl být původem písecký Jaroslav (*1908), zemřelý v nedožitých sedmdesáti letech, neb roku 2008 se hrál již 30. ročník jeho memoriálu. Každopádně dle mnoha indicií to byl velice pravděpodobně týž Jiran, který si zakopal ligu za Spartu (ačkoliv zde jej uvádějí jako Antonína) a již v sezóně 1930/31 průkazně exceloval ve vršovických barvách v ledním hokeji – vstřelil mj. 5 z osmi gólů BZK Praha a jediný – vítězný – proti 1.ČLTK. Tehdy šlo o „fotbalového profesionála“ (což u soupeřů vyvolávalo nevoli) a nejen dle jihočeských pramenů deklarovaného prvního píseckého ligistu, do Prahy původně zlanařeného karlínskou Čechií a střelce šesti sparťanských prvoligových branek.
I dál byly Jiranovy sportovní aktivity bohaté, z kraje roku 1938 si v týmu SK Písek zahrál i hokejovou ligu, to však tehdy nikterak nebránilo souběžně hrát kopanou za jiný klub. Byl to opět týž písecký Jiran, kdo doporučil Honzu Říhu (křestní jméno vršovického Říhy žel stále postrádáme) z mužstva hrajícího župní soutěž na Letnou. Sám nějaký čas hostoval i v Rokycanech, jen na zhruba dvouleté fotbalové angažmá u Botiče, jako by se tento jednoznačný Jarda (mj. autor publikace 60 let TJ Spartak Písek z roku 1971, kde by těžko smlčel úspěšnějšího a dle sčítání lidu 1910 jedině mladšího Tondu) snad ani rozpomínat nechtěl. Inu, nebylo to Jaroslavovou „skromností“, ani kvůli nějakému internímu konfliktu s Klokany, a tato stopa nakonec vychladla…
Nejprve totiž došlo k odhalení „termínové kolize“, kdy Jiran měl být zároveň ve Slezsku jako hokejista i coby fotbalista v Teplicích, aby nakonec byla v srpnu 1938 objevena zmínka o utkání zelenobílého mužstva v Kutné Hoře (10:1 pro hosty) s novinovým zvadlem s poznámkou, že veřejnost je zvláště zvědava na start bývalého „Kutnohoráka“ Jirana. To už Jihočecha téměř spolehlivě vylučuje a obrátilo naši pozornost zcela jiným směrem. Poněkud paradoxně tento úkrok nakonec obnovil víru v to, že interpunkce ve jménu Jiráň uvedené v prvním svazku byly správné – to už ale byla záležitost matriky a dohledávání dodnes žijících rodinných příslušníků, přesto u střelce 33 zelenobílých mistrovských a bezpočtu soutěžních i nesoutěžních branek nemáme jistotu o kterého z kutnohorských Jiráňů šlo – snad i zde šlo o Jaroslava, ale zcela vyloučit zatím nemůžeme ani Josefa, a je jedno „J.“ dost třeba k vyloučení Slávka…?!?
UKÁZKA Z DILEMAT NAD PUBLIKACÍ "BOHEMKA JE A BUDE" (svazek prvý i druhý)