Příspěvek Diskuzního fóra
Rád bych se podělil o strašně rozporuplné pocity z dnešního zápasu. Hráli jsme poháry po době, která pro mnohé z nás znamenala, že jsme na tento dvojzápas čekali celý život. Dostali jsme dvakrát bídu, ale co? Klub jako celek to ustál se ctí. Los nám nabídnul čtyři hratelné soupeře, a jednoho aspiranta na to, celou soutěž vyhrát - nedělám si prdel, Bodø je pro mě jasný účastník minimálně čtvrtfinále, spíše semifinále konferenční ligy. To neříkám teď, už po losu by pro mě byl jakýkoliv výsledek z Norska lepší než 3:0 mimořádný úspěch. Bohužel se nepodařilo z Norska přivézt hratelný výsledek, ale i tak jsme dokázali dostat na odvetu nádhernou návštěvu a vytvořit úžasnou atmosféru. Že na to sportovně nemáme a slušné výsledky by byly zázrakem, to věděl snad každý, kdo vidí dál, než za hranice naší srandaligy. Přesto dokázali naši fanoušci zapsat nesmazatelnou kapitolu do historie konferenční ligy, tolik bláznů za polární kruh nikdy nepřijelo a už nikdy nepřijede. Klub odvedl skvělou práci s domácím zápasem, který neměl chybu a ukázali jsme, že po organizační stránce do Evropy rozhodně patříme. K tomu spousta strašně nevděčné neviditelné práce "do zdi", kdy po prvním zápase víš, že žádný postup nebude, ale stejně musíš na něj všechno připravit. Budu doufat, že se nám všem podaří tyhle zkušenosti využít, využít i nějakou tu zlatku, co do klubového rozpočtu tenhle zápas přinesl, a napříště nám los přihraje hratelnějšího soupeře, než byl tento (objektivně s kýmkoliv jiným z nabídky koše jsme se mohli utkat jako rovný s rovným, jen Bodø bylo jinde). Věřím, že tahle epizoda také ukáže pražským radním, že jsme klub, který si zaslouží reprezentovat Prahu na důstojném stadionu, a to by měl být ten hlavní benefit, který teď klub z téhle historické události musí vytěžit.